Plyšové hračky, hry
Adamcova míra – český Langstroth s tradicí více než 120 let
Historie Adamcovy míry sahá až do konce 19. století, kdy se v českém včelařství odehrála zásadní změna. Přestože už v druhé polovině 18. století Josef Antonín Janiš přivezl do Čech inovativní dělitelné úly z Francie, místní včelaři dlouho setrvávali u tradičních špalkových úlů. Někteří postupně přecházeli na nové, avšak stále nedělitelné a zezadu přístupné úly, jako byl Wunderův nebo Dzierzonův typ.
Významný zlom nastal až v roce 1851, kdy americký včelař Lorenzo Lorraine Langstroth představil svůj nástavkový úl a odstartoval novou vlnu inovací. Argumenty Msgre. Františka Adamce o výhodách tzv. „Amerikánů“ a jeho prezentace na 21. sjezdu včelařů v Brně v srpnu 1904 nakonec přesvědčily účastníky a schválili zavedení jednotné rámkové míry 39 × 24 cm. Tak vznikla tzv. Adamcova míra, která tvoří standard českého rámkového úlu dodnes.
Ve světě plném technologií zůstává rámek s voskovým dílem nenahraditelným základem každého úlu. I když existuje nespočet různých rámkových měr, Adamcova míra si mezi českými včelaři drží svou popularitu už více než století. Nabízí totiž ideální kompromis mezi praktičností a funkčností.
Kořeny a vývoj Adamcovy míry
V 19. století, době plné objevů a reforem, prošlo i včelařství zásadními změnami. První velkou reformou byl přechod od nerozebíratelných úlů k úlům s rozběrným dílem. Prvním typem byl Janišův truhlíkový úl (měr 30 × 30 × 15 cm), avšak v Čechách se významně nerozšířil. Jeho myšlenku však později obnovil včelař Oettl, který navázal na Janišovu práci a dále ji rozvíjel.
Moravští včelaři přijali jiný směr – místo Janišových úlů zde převládl úl vylepšený Wunderem. Ten umožnil zavedení rozběrného rámkového díla, pozorovacího okénka a menších rozměrů rámku (24 × 13 cm). Tyto inovace vedly až ke vzniku Adamcova rámku s rozměry 39 × 24 cm, který se rychle stal inspiračním vzorem nejen na Moravě, ale i v dalších regionech.
Jednotná míra a úlová reforma na začátku 20. století
V následujících desetiletích rostl zájem o sjednocení rámkové míry v celé zemi. Významnými osobnostmi této změny byli včelaři jako Šara, Liška, Hlinecký, Brázdil, Švarc a samozřejmě František Adamec. Vliv na reformu měl i úbytek včelstev na konci 19. století, který podnítil snahu najít optimální úl i rámek pro české podmínky.
Nová úlová reforma vyvrcholila na 21. sjezdu včelařů v Brně roku 1904, kde František Adamec prezentoval své zkušenosti se zahraničními nízkoširokými rámky a doporučil jejich implementaci do českého včelařství. Jeho návrh přispěl k celostátnímu přijetí „Adamcovy míry“, která je i po více než 120 letech oblíbeným standardem českých úlů typu Langstroth.
Tři možné cesty podle Msgre. Adamce
Během slavného sjezdu v Brně navrhl Msgre. František Adamec včelařům tři varianty, jak sjednotit rámkovou míru v českém včelařství. První možností bylo využít v té době rozšířený Wunderův rámek o rozměrech 24 × 13 cm, avšak pootočit jej o 90 stupňů. Tímto otočením a spojením vznikl rámek o velikosti 39 × 24 cm, což Adamec demonstroval na základě vlastních praktických zkušeností. Přechod na novou míru mohl být velmi snadný – stačilo pouze vyřezat staré rámky a vložit dílo do nového typu rámku.
Druhou variantou bylo spojení dvou rámků vedle sebe i nad sebou, což vyústilo do rozměru rámku 48 × 26 cm. Tento návrh pocházel od včelaře Brychty z Blatné.
Třetí navrženou možností byl kompletní přechod na tehdy již osvědčenou Langstrothovu rámkovou míru, kterou využívali včelaři v Americe. Adamec ve své prezentaci vyzdvihoval dlouhodobě ověřené přínosy tohoto systému, ale v následné diskusi se proti této variantě postavila řada předních českých včelařů v čele s předsedou spolku Kebrlem.
Na závěr svého vystoupení František Adamec označil rámkovou míru 39 × 24 cm za nejvhodnější střední cestu. Po hlasování byla tato míra přijata jako oficiální „spolková míra“ pro české včelařství.
Začátek výroby a rozšíření Adamcovy míry
Jubilejní sjezd tak jasně doporučil přechod na rámkovou míru 39 × 24 cm i zavedení úlů s horním přístupem. První takové úly začala vyrábět firma Švarc pod názvem Hospodář, avšak včelaři s tímto modelem nepracovali dlouho. Úly s horním přístupem, označované tehdy jako „Amerikány“, nebyly mezi českými včelaři dostatečně oblíbené. Největší rozmach proto zažily rámky 39 × 24 cm ve spojení s úly přístupnými zezadu, které získaly název „Budečák“. Tento typ se osvědčil pro včelíny i kočovné vozy, kde se dalo díky úzkému tvaru umístit více úlů ve více řadách než u širokých Amerikánů.
Další vlny reforem a hledání ideálního rozměru rámku
Další snahy o změnu rámkové míry přišly v 60. letech 20. století. Komise vedená profesorem Tomšíkem navrhla zavedení nové jednotné míry 37 × 30 cm, která měla lépe vyhovovat potřebám včelstev při silných snůškách i během zimování. Nový rozměr údajně poskytoval větší plodovou plochu, lepší tepelnou pohodu a dostatek místa na pyl a med. Komise kritizovala Adamcovu míru (39 × 24 cm) pro její omezenou plodovou plochu a nedostatečný prostor v době velkých snůšek, což podle výzkumu mohlo vést k vyšší rojivosti a hladovění včel.
I přes tyto námitky nebyla Adamcova míra zrušena, ale uneseno bylo pouze její postupné utlumování. Časem se ovšem ukázalo, že právě tento tradiční rozměr rámku velmi dobře odpovídá přírodním podmínkám střední Evropy i způsobu včelaření a zůstává tak v praxi dominantní až do dnešních dnů.
Český Langstroth – Adamcova míra v minulosti i dnes
Označení „český Langstroth“ není nijak přehnané. Svědčí spíš o tom, jak dokonale se rámková míra 39 × 24 cm ujala v českých podmínkách. Na rozdíl od některých novějších systémů se Adamcova míra nerozšiřovala dál jen úpravami na výšce rámku, stejně jako ve světě vznikly různé varianty Langstrothova rámku. Nejčastější byla výška 27,5 cm.
Další pokus o reformu vnesli v 80. letech minulého století včelaři Ptáček a Čermák s konstrukcí úlu Optimal. Ten pracoval s rozměry rámku 42 × 17 cm a navíc zavedl silnější horní loučku rámku (27–28 mm místo původních 25 mm). Tato míra se však mezi včelaři výrazněji nerozšířila, přestože otevřela diskusi, zda tlustší rámky přispívají k lepšímu rozvoji včelstev.
Adamcova míra dostala časem další rozměrové modifikace – mezi nejpoužívanější dnes patří například medníkový rámek 39 × 12 cm nebo vysoký rámek 39 × 36 cm. Díky těmto modifikacím a různým kombinacím rámků v plodišti i medníku je český systém velmi flexibilní a odpovídá vývoji ve světovém včelařství.
Přes více než stoletou historii zůstává Adamcova míra 39 × 24 cm nejrozšířenější v rámci českého včelařství. Její budoucnost ukáže čas, přesto stále čekáme na definitivní odpověď, která rámková míra je doopravdy ta nejlepší.