Antibakteriální účinky květového a lesního medu – význam pro zdraví

Léčivá síla medu v historii včelařství

Med je odpradávna uznávaným přírodním produktem v oblasti tradičního lidového léčitelství i moderní medicíny. Při včelaření získáváme mnoho typů medu, které se liší nejen chutí, ale také složením a zdravotními účinky. Výjimečné jsou jeho antibakteriální účinky, které souvisí s původem a složením nektaru, který včely sbírají.

Jaké látky v medu podporují jeho antibakteriální účinky?

Antibakteriální vlastnosti různých druhů medů jsou podmíněny obsahem specifických látek a sloučenin, mezi které se řadí především vitamíny skupiny B (zejména B1, B6, B12) a minerální látky jako jsou draslík, mangan, vápník, železo a kyselina fosforečná. Právě kombinace těchto látek pomáhá lidskému organismu lépe bojovat s infekcemi a obecně posiluje jeho obranyschopnost.

Vědecký výzkum medu – objevování antibakteriálních schopností

Vědec Dr. Buchner z Rakouska provedl již v polovině 20. století rozsáhlé studie zaměřené na bakteriální aktivitu různých druhů medů. Jeho výzkum potvrdil významnou schopnost medu eliminovat různé druhy bakterií odpovědných za závažné lidské nemoci, jako jsou tyfus, paratyfus a dokonce i záškrt.

Rozdíly ve vlastnostech květových a lesních medů

Výzkum Dr. Buchnera dále ukázal, že ne každý med disponuje stejnými antibakteriálními schopnostmi. Podstatnou roli vždy sehrává původ nektaru, který ovlivňuje chemické složení medu a výslednou účinnost proti patogenním mikroorganismům.

Antibakteriální síla jednotlivých druhů květového medu:

• Pampeliška, bílý jetel: Nebyl prokázán antibakteriální účinek.
• Bolševník: Slabá aktivita při zředění 1:2 (1 díl medu : 2 díly vody).
• Červený jetel: Mírná aktivita při zředění až 1:4.
• Luční květy: Mírná aktivita, prokazatelná při zředění 1:8.
• Lípa a vřes: Silná, dobře prokazatelná aktivita při zředění až 1:16.

Mimořádně vysoká antibakteriální aktivita lesních medů:

• Borovicový med: velmi účinný i při zředění 1:64.
• Smrkový a jedlový med: srovnatelně vysoká účinnost i při zředění 1:64.
• Med z jedlého kaštanu: rovněž zachovává antibakteriální účinnost při vysokém zředění (1:64).

Lesní med a jeho unikátní složení – vysvětlení vysoké antibakteriální aktivity

Proč právě lesní med vykazuje tak silnou a dlouhodobou účinnost? Vysvětlení poskytl profesor Dr. Wilhelm Halden ze Štýrského Hradce. Podle jeho výzkumu obsahuje medovicový lesní med, pocházející hlavně ze sekretu mšic, unikátní vyšší koncentrace specifických organických kyselin:

• kyselina mravenčí
• kyselina citronová a kyselina jablečná
• kyselina jantarová
• kyselina mléčná a octová

Tyto kyseliny nejenom zvyšují antibakteriální aktivitu medu, ale zároveň přispívají k dlouhodobému zachování jeho účinku i při delším skladování.

Vliv skladování na antibakteriální vlastnosti medu

Ve svém výzkumu se Dr. Buchner zaměřil i na otázku stability antibakteriálních látek v medu v závislosti na podmínkách dlouhodobého skladování. Bylo prokázáno, že při skladování v temnu a ve vzduchotěsném obalu se antibakteriální aktivita květového lučního medu postupem 10 let úplně vytrácí. Naopak medy medovicové – lesní – si za stejných podmínek uchovaly své účinné látky prakticky nezměněné a neztratily ani typickou chuť, složení a původní charakteristický aroma.

Doporučení pro včelaře a konzumenty medu – jak správně skladovat med?

Pro zachování maximálních antibakteriálních účinků je nutné med skladovat v dobře utěsněných nádobách, za temných a chladnějších podmínek. Za ideální se proto považují skleněné nebo keramické nádoby umístěné v chladné a tmavé spíži či sklepě.

Závěr – proč zařadit med do svého každodenního života?

Med je cenným a ozdravným zdrojem přírodních látek vhodný jak pro prevenci, tak pro podporu při léčbě mnoha infekcí. Jeho pravidelná přiměřená konzumace může výrazně přispět k posílení imunity a celkové fyzické kondice. Z pohledu antibakteriálních účinků jsou pak jednoznačně nejcennější medy lesní.

Použité zdroje: BeeInfo.cz Včelařství: Léčivá síla medu. 1974, XXVII (1).