Asijská sršeň Vespa velutina – hrozba pro včelaře

Výskyt a životní cyklus Vespa velutina

Asijská sršeň Vespa velutina byla letos opět zaznamenána na mnoha lokalitách v západním Německu. Její aktivita a síla kolonií po chladném jaru je letos těžko předvídatelná. Od srpna je však častější výskyt této invazivní sršně ve včelařských provozech a na stanovištích.

Vespa velutina zahajuje svůj roční životní cyklus poměrně brzy – první samice vylézají ze svých zimovišť už při několika po sobě jdoucích dnech s teplotou kolem 15 °C, často dříve než naše původní sršně. Zakládají na chráněných místech tzv. embryonální hnízdo z několika málo buněk. Matka se sama stará o plod i o rozšiřování hnízda, dokud se nevylíhnou první dělnice, což může trvat až 50 dní. Jakmile se objeví první dělnice, rozvoj kolonie se zrychluje a nové dělnice se líhnou přibližně každých 29 dní.

V průběhu léta, obvykle v srpnu, se přibližně 70 % kolonie přesune do tzv. sekundárního hnízda, které bývá umístěno například v korunách stromů nad 10 metry, ale může být také v zemi nebo ve zdivu. Tato hnízda mohou dosahovat rozměrů až 1 metr na výšku a 80 cm na šířku. V kontrastu s našimi domácími sršněmi lze druh Vespa velutina poznat podle toho, že obří hnízda bývají často ukrytá ve výškách a je obtížné je objevit ve stromoví během vegetačního období.

Od poloviny září se začínají líhnout první samci a následně mladé matky, které jsou následovány samci při páření mimo hnízdo. Pohlavní jedinci kolonie postupně hnízdo opouštějí a jen mladé matky přežijí zimu v úkrytech jako jsou hromady dřeva nebo dutiny v zemi, často při teplotách až do -11 °C.

Početnost kolonií a rozmnožování

Jedna kolonie Vespa velutina může během sezony vyprodukovat průměrně 6 000 jedinců, u větších kolonií až 13 000. Na podzim zůstává v hnízdě kolem 2 000 sršní, byly však popsány případy s hnízdy o počtu až 5 000 jedinců. Oproti tomu hnízda naší domácí sršně Vespa crabro obsahují jen několik stovek jedinců.

V průměru se z jednoho hnízda vylíhne okolo 900 trubců a 350 mladých matek, přičemž ve velkých koloniích se může počet mladých matek vyšplhat i k tisícovce. Výrazná úmrtnost v zimě a na jaře při hledání nového hnízdiště však znamená, že přežívá jen část z nich. Ve vybraných oblastech Francie a Španělska může dosáhnout hustota hnízd Vespa velutina až na 12–14 hnízd na kilometr čtvereční, což pro místní včelstva představuje enormní tlak predátora.

Potrava a způsob lovu Vespa velutina

Dospělé sršně potřebují především cukry jako zdroj energie – živí se nektarem z rozmanitých rostlin (například kamélie, břečťan, pohanka), ovocem i medovicí. V jižní Evropě je tento druh považován dokonce za škůdce v ovocných sadech a vinicích, kde při sklizni dochází i k častým žihadlům.

Plod asijské sršně vyžaduje ke svému vývoji bílkoviny, které dělnice získávají z předžvýkané potravy – nejčastěji jiného hmyzu či pavouků. Sršně Vespa velutina jsou vysoce přizpůsobivé a loví široké spektrum kořisti – bylo prokázáno ulovení nejméně 159 druhů hmyzu, reálný počet je odhadován až na 400 druhů. Výrazným způsobem tak narušují místní ekosystém a na rozdíl od našich domácích sršní se živí i mršinami, často i rybími zbytky v rybářských oblastech.

Obvyklý rádius sběru a lovu dělnic bývá do 3 km od hnízda, většinou však zůstávají blíže (do 700 m). Kořist loví podle místní dostupnosti – přednostně druhy hmyzu a pavouky v největší koncentraci v okolí hnízda. Blízkost včelstev znamená pro Vespa velutina snadno dostupný zdroj potravy; pro tyto sršně představuje včelnice prakticky „supermarket“ plný včel. Lov probíhá individuálně, nikoli koordinovaně.

Výzkumy z Francie ukazují, že ve městech činí podíl včel v potravě Vespa velutina až dvě třetiny, v lesních nebo venkovských lokalitách pak asi třetinu, přičemž zde převažují mouchy a vosy. Průměrně spotřebuje hnízdo během sezony kolem 11 kg hmyzu a pavouků – což odpovídá zhruba 97 000 včel, pokud by byly jediným zdrojem potravy. Velká hnízda tato čísla až zdvojnásobí.

Vliv na včelařství a ochrana včelstev

Na včelnicích se první lovkyně Vespa velutina objevují často až v červenci. Pokud včelaři včas zaregistrují jejich výskyt, lze situaci dobře monitorovat. Častěji je jejich aktivita znatelná v srpnu a záleží na množství hnízd v dané oblasti, jak silný tlak na včelstva bude. Hustota hnízd přímo rozhoduje o četnosti náletů na včelnici.

Asijské sršně jsou velmi zdatní letci. Typicky krouží před česny úlů, kde vyčkávají na příležitost ulovit vyletující včelu. Po česnech se často pohybují a chytají včely pohybující se v jejich blízkosti. Do samotných úlů pronikají až při výrazném oslabení včelstva.

Pro ochranu včelstev je proto zásadní včasný monitoring výskytu Vespa velutina, vhodné nastavení vchodů (česen) a případně fyzická likvidace hnízd tohoto invazivního druhu.

Slabá obrana včel proti sršním

Na rozdíl od východní včely medonosné (Apis cerana), která se ve svém přirozeném prostředí vyvinula společně s různými druhy sršní, nemají evropské rasy včel účinné obranné mechanismy vůči sršním predátorům. Většina našich včelstev nedokáže vytvořit na česně hustou vrstvu včel, která by pohyb sršně sledovala a dokázala na ni hromadně zareagovat. V případě Apis cerana je dalším krokem společná akce – včely útočnici obklopí a zvýšením teploty v klubku až na 46 °C sršeň usmrtí. Tato strategie však u evropských včel není běžná a obvykle se jednotlivé včely sršni jen přiblíží a často se samy stávají snadnou kořistí. I když některé strážkyně mohou proti sršni zasáhnout, většinou nenaleznou rychlou podporu ostatních včel a lovkyně tak uniká.

V případě silného útoku sršní začínají včelstva vykazovat stresovou reakci – zastavují sběračské lety i výchovu plodu. To nastává obvykle během období, kdy je klíčové vychovávat zimní včely, a následkem toho se výrazně zvyšuje riziko úhynu včelstva během zimy. Tyto negativní dopady se často projeví až s časovým odstupem, což je důležitý faktor, který bývá při hodnocení škod způsobených sršněmi často přehlížen.

Vliv počasí na výskyt sršní

Výskyt a aktivita sršní v průběhu roku úzce souvisí s aktuálními povětrnostními podmínkami. Mírná zima a teplé jaro v roce 2022 umožnily přezimování více matek a jejich časný začátek zakládání hnízd. Díky tomu se již v červenci objevily na včelnicích ve větším množství a kolonie zůstávaly aktivní i během teplého léta. V některých oblastech, například na Normanských ostrovech, to vedlo až k rekordnímu počtu zaznamenaných pozorování a odchytu matek na jaře následujícího roku.

Naopak v regionech s chladným jarem se může počet zakládaných hnízd sršní výrazně snížit. Vývoj populace sršní je proto rok od roku a oblast od oblasti velmi odlišný a těžko předvídatelný. Například sezona 2021 byla pro sršně nepříznivá, avšak v následujícím roce došlo díky vhodným povětrnostním podmínkám k prudkému nárůstu populace v Evropě. Z toho vyplývá, že klimatické změny výrazně ovlivňují rozšiřování a sílu tohoto invazivního druhu.

z včelařských překladů přeložil Ing. Ferdinand Schenk originál Sebasian Spiewok, Deutsche Bienenjournal