Jak dosáhnout bezplodého období v létě pro efektivní boj s varroózou

Úspěšná léčba včelstev zasažených roztočem Varroa destructor vyžaduje zásah ve chvíli, kdy je ve včelstvu minimum zavíčkovaného plodu. Právě v plodu skrytém pod víčky se roztoči spolehlivě množí a běžná ošetření působí jen na dospělé roztoče na povrchu včel. Ošetření v přítomnosti plodu tedy mívá krátkodobý efekt, protože většina populace roztočů přežívá bezpečně ukrytá pod víčky plodových buněk.

Někteří včelaři přirovnávají syndrom zhroucení včelstev (CCD) k nemoci AIDS u lidí, kde roli „injekční jehly“ hrají právě roztoči Varroa.
Joe Traynor, včelař

Rozmnožování roztoče Varroa v plodu

1. Samice roztoče se schová k včelí larvě.

2. Roztoč se živí na larvě, čímž ji poškozuje.

3. Z prvního vajíčka se vylíhne sameček roztoče.

4. Z následných vajíček se rodí samičky.

5. Všichni roztoči sají na kukle, oslabují ji a přenašejí viry.

6. Pod víčky probíhá i páření roztočů.

7. Nová generace roztočích samic opouští buňku spolu s včelou.

Kdy je včelstvo bez plodu?

Nejvyšší účinek léčby proti varroóze dosáhneme tehdy, když je ve včelstvu nulový nebo minimální počet zavíčkovaných buněk. V našich podmínkách se bezplodé období přirozeně objevuje v zimě, kdy včelstvo sníží teplotu, matka přestane klást a zásoby jsou šetřeny. V létě je včelstvo bez plodu výjimečně, například po vyrojení nebo v obzvlášť horkých a suchých oblastech středomoří. U nás se letní plodová přestávka standardně téměř nevyskytuje.

Možnosti vynucení bezplodého období – přemetání včelstva

Jedním z účinných způsobů, jak na krátkou dobu docílit včelstva bez plodu a radikálně snížit počet roztočů, je technika přemetání na mezistěny. Tento postup je obdobný tvorbě smetence nebo umělého roje a včelám umožní začít novou generaci plodových buněk na čistých mezistěnách.

Postup přemetání včelstva krok za krokem

1. Plánování: Přemetením přijdou včely o plásty a zásoby – ideální je provádět jej během vydatné snůšky (například v době květu řepky). Plásty s plodem přemístíme do pomocných oddělků, ostatní uskladníme nebo recyklujeme.

2. Příprava úlů: Nachystáme nové nebo důkladně vyčištěné úly a nové mezistěny od ověřených výrobců vosku. Mechanicky očistíme a vydezinfikujeme veškeré vybavení. Připravíme podle síly včelstva jeden či více nástavků, v případě potřeby i krmítka a cukerný roztok (1:1).

3. Přemetání: Včelstvo opatrně sklepeme z rámků do nového úlu osazeného mezistěnami. Důležité je odstranit veškeré staré plásty, aby včely nevyužily zbytky buněk, a řídit se při manipulaci opatrností, abychom nepoškodili matku ani dělnice. Krmíme nejdříve třetí den při potřebě, abychom podpořili stavbu nových plástů.

4. Léčba proti varroáze: Jakmile ve včelstvu není žádný zavíčkovaný plod (obvykle devět až deset dnů po přemetení), aplikujeme vhodnou metodu ošetření proti Varroa destructor podle aktuálních doporučení pro toto období.

Dny, kdy je včelstvo kompletně bez plodu, jsou nejlepší pro zásadní zásah proti varroóze. Rychlý opětovný začátek kladení a plodování potvrzuje, že včely, pokud mají vhodné podmínky, jsou schopné obnovit plod okamžitě po ustálení včelstva a výměně díla.

Výhody a omezení metody přemetání

Tento postup napomáhá nejenom boji s roztoči, ale i výrazně snižuje infekční tlak bakterií, plísní a nosemy ze starého díla. Pokud je přemetení provedeno správně a včas, přináší ozdravení včelstva a významný pokles populace roztočů. Upozorňujeme však, že odebrání plástů znamená také ztrátu pylových zásob, které včely později nemusí úplně nahradit, zejména pokud je pozdní sezóna chudá na pyl.

Uvedené experimenty jsou součástí programu Národního centra biotechnologií ve veterinární medicíně (NaCeBiVet), podpořeného Technologickou agenturou České republiky.

z časopisu včelařství Ing. Dalibor Titěra