Jak poznat a vyřešit trubcokladné včelstvo

Trubcokladné včelstvo patří mezi situace, které mohou včelaře na první pohled zmást, ale při pozdním zásahu často končí zánikem celé včelí rodiny. V úlu sice mohou být včely, může probíhat letová aktivita a létavky mohou nosit pyl, přesto uvnitř plodiště chybí to nejdůležitější: zdravý dělničí plod a funkční matka schopná klást oplozená vajíčka.

V tomto článku se podíváme na to, jak trubcokladné včelstvo poznat, proč k tomuto stavu dochází a jak postupovat, pokud je včelstvo již ve fázi, kdy jeho záchrana jako samostatné jednotky nedává smysl. Cílem není zachránit nefunkční včelstvo za každou cenu, ale využít maximum toho, co ještě zachránit lze: létavky, zásoby a použitelné dílo.

Co znamená trubcokladné včelstvo

Trubcokladné včelstvo je takové včelstvo, ve kterém vzniká převážně nebo výhradně trubčí plod. Místo běžného dělničího plodu se v plástech objevuje takzvaný hrboplod, tedy vystouplé zavíčkované buňky typické pro vývoj trubců v dělničích buňkách. Takové včelstvo nemá budoucnost, protože trubci nedokážou nahradit pracovní sílu dělnic.

Dělnice ve včelstvu postupně stárnou a odcházejí. Pokud se nelíhne nová generace dělnic, včelstvo slábne, ztrácí organizaci a nakonec zaniká. Problém je o to zákeřnější, že na začátku nemusí být zvenčí vůbec patrný.

První pohled může klamat

Při otevření úlu může trubcokladné včelstvo vypadat poměrně klidně a životaschopně. Včely mohou sedět na rámcích, obsazovat několik uliček a létavky mohou normálně vyletovat z česna. Není výjimkou, že přinášejí i pylové rousky, což u včelaře snadno vyvolá dojem, že včelstvo ploduje a rozvíjí se.

Právě nošení pylu bývá velmi zrádné. Včely mohou pyl nosit i do včelstva, které nemá zdravý dělničí plod. Proto nelze stav včelstva posuzovat pouze podle ruchu na česně. Rozhodující je vždy prohlídka plodiště a kontrola plodových plástů.

Jak poznat problém při prohlídce plástů

Skutečný stav se ukáže až po vytažení jednotlivých rámků. Včelař by se měl zaměřit především na přítomnost vajíček, otevřeného plodu, zavíčkovaného dělničího plodu a celkový obraz plodového tělesa.

• Chybí dělničí plod: na plástech nenajdete souvislé plochy běžného dělničího plodu. Chybí larvičky i pravidelně zavíčkované dělničí buňky.
• Objevuje se hrboplod: buňky jsou vystouplé, nepravidelné a připomínají trubčinu v dělničím díle. To je typický znak, že se líhnou trubci tam, kde by se měly líhnout dělnice.
• Plodové plochy jsou rozházené: místo pěkného souvislého plodového tělesa je plod nepravidelný, mezerovitý a často působí chaoticky.
• Vajíčka mohou být kladena špatně: u trubčic bývá v jedné buňce více vajíček nebo jsou vajíčka nalepena na stěnách buněk. U trubcokladné matky může být kladení pravidelnější, ale z vajíček vznikají pouze trubci.
• Včelstvo působí neklidně: při prohlídce může být patrná horší soudržnost a slabší reakce na běžné podněty, protože ve včelstvu chybí pevná feromonová kontrola zdravé matky.

Proč trubcokladnost vzniká

Příčin může být několik. Základem problému je vždy to, že v úlu nevzniká oplozený dělničí plod. Buď matka klade jen neoplozená vajíčka, nebo matka chybí a část dělnic se začne chovat jako trubčice.

• Špatně oplozená matka: matka se mohla při snubním proletu nedostatečně spářit. Zpočátku může působit jako běžná matka, ale její schopnost klást kvalitní dělničí plod je omezená.
• Vyčerpání spermií: matka může nějaký čas klást dobře, ale po vyčerpání zásoby spermií ve spermatéce začne klást pouze neoplozená vajíčka. Z nich se vyvíjejí trubci.
• Stará nebo poškozená matka: s věkem může matka ztrácet výkonnost i sílu feromonů. Včelstvo pak postupně ztrácí řád a stabilitu.
• Dlouhodobá bezmatečnost: pokud včelstvo přijde o matku a nedokáže si vychovat novou, mohou se u některých dělnic aktivovat vaječníky. Takové dělnice označujeme jako trubčice.

Je důležité dodat, že samotná přítomnost označené matky ještě neznamená, že je vše v pořádku. V úlu může být matka značená, dokonce může mít zastřižené křídlo, ale pokud už není schopná klást oplozená vajíčka, včelstvo se dostává do vážného problému.

Trubcokladná matka nebo trubčice

V praxi je užitečné rozlišovat dva podobné stavy. Prvním je trubcokladná matka. Matka v úlu stále je, ale klade jen neoplozená vajíčka. Druhým stavem jsou trubčice, tedy dělnice s aktivovanými vaječníky, které začaly klást neoplozená vajíčka po delší bezmatečnosti.

Pro včelaře je rozdíl důležitý hlavně při rozhodování, zda má ještě smysl pokoušet se o nápravu. U čerstvé ztráty matky lze někdy pomoci přidáním otevřeného plodu nebo nové matky. U pokročilého trubcokladného stavu, kdy jsou plásty plné hrboplodu a chybí dělničí plod několik týdnů, bývá nejlepší včelstvo rozpustit.

Kdy už včelstvo nezachraňovat jako celek

Pokud včelař zjistí, že ve včelstvu delší dobu není žádný dělničí plod a na plástech je pouze trubčina, je situace obvykle nevratná. Takové včelstvo nemá dostatek mladých včel, nemá perspektivu dalšího vývoje a přidání nové matky bývá velmi nejisté.

Přímé přidání matky do rozvráceného trubcokladného včelstva často končí jejím nepřijetím nebo usmrcením. Včely v takovém včelstvu nemají běžnou sociální strukturu a přítomnost trubčic přijetí nové matky komplikuje. Proto je v pokročilé fázi rozumnější zachránit létavky a zásoby než se snažit udržet nefunkční celek.

Příprava na zásah

Zásah je vhodné provést za letového počasí, kdy létavky aktivně létají a mohou se vrátit na původní stanoviště. Ideální je klidný den bez deště a silného větru. Včelař by měl mít připravený kuřák, rozpěrák, smetáček, nádobu nebo bednu na rámky, případně plachtu a místo pro pozdější třídění plástů.

Před samotným rozpuštěním včelstva je dobré se ujistit, že nejde o včelstvo s podezřením na nakažlivé onemocnění plodu. Pokud by na plástech byly příznaky moru včelího plodu nebo jiného závažného onemocnění, nelze se zásobami a dílem nakládat běžným způsobem.

Postup krok za krokem

1. Najděte a odstraňte nefunkční matku

Prvním krokem je důkladná kontrola plástů a vyhledání matky, pokud je ve včelstvu přítomna. Jestliže jde o trubcokladnou matku, je nutné ji odstranit. Její další ponechání v úlu nemá význam a mohlo by zkomplikovat návrat létavek do okolních zdravých včelstev.

Matka, která už několik týdnů nedává dělničí plod, nemůže zajistit obnovu včelstva. V této fázi není cílem zachovat starou matku, ale zabránit dalším ztrátám a znehodnocování plástů.

2. Přeneste úl mimo původní místo

Celý úl nebo jednotlivé nástavky s plásty přeneste přibližně 10 až 15 metrů od původního stanoviště. Vzdálenost nemusí být obrovská, ale musí být dostatečná na to, aby se včely po setřesení nevracely přímo zpět do stejného úlu.

Na původním místě by již neměl zůstat původní úl s trubcokladným včelstvem. Létavky se po setřesení zorientují podle svého letového místa a budou se vracet tam, kde úl stál. Pokud je v blízkosti zdravé včelstvo, postupně se do něj vžebrají.

3. Setřeste včely z plástů

Na novém místě vezměte rámek po rámku a všechny včely důkladně setřeste do trávy nebo na připravenou plachtu. Je potřeba pracovat rozhodně a nenechávat na plástech chomáče včel. Cílem je rozbít dosavadní organizaci nefunkčního včelstva.

Po setřesení se zdravé létavky vznesou a vrátí se na původní letové místo. Mladé včely, zesláblé včely a část trubčic zůstávají déle na zemi nebo nejsou schopny se stejně dobře vrátit. Tím se snižuje riziko, že by se problém přenesl do zdravého včelstva.

4. Nechte létavky posílit okolní včelstva

Létavky, které znají své stanoviště, se vrátí k místu, kde úl původně stál. Protože tam svůj úl nenajdou, začnou se postupně přidávat k okolním včelstvům. Nejčastěji jsou přijímány jako jednotlivé včely, zvláště pokud přilétají se zásobami nebo v době běžné letové aktivity.

Tento postup umožní využít dospělé pracovní včely, které by jinak během krátké doby zanikly spolu s celým včelstvem. Zdravé produkční včelstvo nebo silnější oddělek tak může získat cenné létavky právě v období, kdy se každá pracovní včela počítá.

5. Roztřiďte plásty podle stavu

Po setřesení včel přichází na řadu třídění rámků. Plásty s trubčím plodem nemají další chovatelskou hodnotu a je vhodné je vyřadit. Naopak zásobní plásty bez trubčího plodu mohou být velmi užitečné.

• Plásty s hrboplodem: vyřaďte a dejte do tavidla nebo voskotopky. Takové dílo je znehodnocené a nemá smysl ho vracet do včelstev.
• Staré nebo tmavé plásty: využijte příležitost k obnově díla a také je vyřaďte.
• Zásobní plásty s medem a pylem: pokud jsou zdravotně v pořádku a nejsou zakladené trubčinou, uschovejte je pro oddělky nebo pro pozdější doplnění zásob.
• Souše v dobrém stavu: čisté a použitelné souše lze uložit, ale vždy je chraňte před zavíječem voskovým a loupeží.

Proč je rychlost zásahu důležitá

U trubcokladného včelstva hraje čas zásadní roli. Každý další týden znamená úbytek létavek a další znehodnocené plásty. Proto se nevyplatí čekat, zda se situace sama nezlepší. Pokud ve včelstvu není zdravý dělničí plod a na plástech přibývá pouze trubčina, samovolná náprava je velmi nepravděpodobná.

Odklad o jeden nebo dva týdny může znamenat ztrátu velké části dospělých včel. Staré létavky přirozeně dožijí a nová generace dělnic se nelíhne. Současně trubčice nebo trubcokladná matka dál zakládají další buňky, čímž se zvyšuje množství plástů určených k vyvaření.

Zvláště na jaře je rychlé rozhodnutí velmi důležité. Včelař tak může zachránit maximum létavek pro ostatní včelstva a zároveň nepřijde o cenné zásoby. Včelařská sezona je na začátku a brzy se nabízí možnost tvorby oddělků, výměny matek nebo rozšíření provozu jiným způsobem.

Časté chyby při řešení trubcokladného včelstva

• Spoléhání na ruch na česně: nošení pylu samo o sobě neznamená, že je v úlu zdravý dělničí plod.
• Pozdní zásah: čím déle včelař čeká, tím méně létavek a použitelných zásob se podaří zachránit.
• Přidání matky do pokročilého problému: u rozvráceného včelstva s trubčicemi bývá přijetí nové matky velmi nejisté.
• Ponechání hrboplodu v provozu: plásty s trubčím plodem v dělničím díle je lepší vyřadit a vytavit.
• Nedostatečné odstranění původního úlu: pokud úl zůstane na místě, včely se mohou vracet zpět a problém se nevyřeší.

Jak podobným problémům předcházet

Trubcokladnosti nelze zabránit úplně, ale pravidelná kontrola včelstev výrazně snižuje riziko, že včelař problém odhalí příliš pozdě. Důležité je sledovat kvalitu plodu, přítomnost vajíček, chování včel a výkon matky.

• Kontrolujte plodové těleso: souvislý dělničí plod je jedním z nejlepších znaků funkční matky.
• Všímejte si mezerovitosti: nepravidelný plod může signalizovat problém s matkou, nemoc nebo nevhodné podmínky.
• Pracujte s mladými matkami: pravidelná obměna matek snižuje riziko selhání kladení.
• Veďte si záznamy: poznámky o stáří matek, kvalitě plodu a zásazích pomáhají rychleji odhalit změny.
• Nereagujte jen podle česna: skutečný stav včelstva se vždy pozná hlavně uvnitř plodiště.

Rychlé shrnutí postupu

1. Ověřte, že ve včelstvu chybí dělničí plod a převažuje trubčina.
2. Najděte a odstraňte nefunkční matku, pokud je v úlu přítomná.
3. Přeneste úl nebo nástavky asi 10 až 15 metrů od původního místa.
4. Setřeste všechny včely z plástů do trávy nebo na plachtu.
5. Nechte létavky vrátit se k původnímu stanovišti a vžebrat se do okolních zdravých včelstev.
6. Plásty s hrboplodem vyřaďte a vytavte.
7. Zdravé zásobní plásty uschovejte pro oddělky nebo pozdější použití.

Závěr

Trubcokladné včelstvo je pro včelaře nepříjemný nález, ale při včasném a rozhodném zásahu nemusí jít o úplnou ztrátu. Pokud je včelstvo již bez perspektivy, nejlepší cestou bývá jeho rozpuštění mimo původní stanoviště. Tím se zachrání létavky, které mohou posílit zdravá včelstva, a zároveň se zabrání dalšímu znehodnocování plástů.

Zkušený včelař ví, že někdy není správným řešením zachraňovat včelstvo za každou cenu. Důležitější je pochopit biologii včelího společenství, správně vyhodnotit stav plodu a zasáhnout včas. Právě rychlé rozhodnutí často rozhoduje o tom, zda z problémového včelstva zůstane jen ztráta, nebo zda ještě pomůže posílit zbytek včelnice.

Inspirováno videem od Marcela Poličky