Jak zvládnout nezvykle teplý prosinec

Prosinec bývá pro včelaře obdobím klidu, kdy včelstva sedí stažená v zimním chumáči a do úlů se zbytečně nesahá. Loni ale řadu stanovišť překvapilo neobvykle teplé počasí, které včely vyprovokovalo k aktivitě, a tím změnilo i to, co je v zimě „normální“. Níže najdete shrnutí postřehů a doporučení od včelaře Tomáše Märze: kdy je zimní oteplení pro včely přínosem, kdy už začíná být rizikové, a jak v takových dnech postupovat, abyste včelstvům pomohli, nikoli uškodili.

Co teplý prosinec znamená pro včely

Krátké oteplení v zimě může být pro včelstva doslova „úlevou“. Včely se mohou rozvolnit, vyletět a udělat základní hygienu, kterou při dlouhých mrazech odkládají. Problém nastává ve chvíli, kdy se teplé období protáhne na týdny: včely začnou být příliš aktivní, rychleji spotřebovávají zásoby a mohou se nechat strhnout k plodování. A pak stačí jeden prudký návrat zimy a z výhody je starost.

Aktuální situace: zimní prolety a „vyprášení“

Kolem 8. a 9. prosince se teploty na mnoha místech dostaly tak vysoko, že včelstva vyrazila na zimní prolety. Včely toho využívají hlavně k vyprášení – tedy k vyprázdnění výkalových váčků, aby měly v těle rezervu na další chladné období. Jednodenní až dvoudenní oteplení je zpravidla velmi prospěšné. Pokud by však podobné teploty vydržely dlouho (třeba až do Vánoc), může už jít o faktor, který začne zimování komplikovat.

Teplé dny jako příležitost pro nápravná opatření

Výhoda nezvykle mírného počasí je zřejmá: včelař si může dovolit rychlou kontrolu nebo cílený zásah, který by v mrazech nebyl možný (a ani vhodný). I když letos mnohá včelstva i oddělky vypadají pěkně, právě v prosinci se občas objeví situace, které je lepší vyřešit hned, než je „nechat do jara“.

Spojování včelstev a oddělků: Pokud zjistíte, že oddělek je bez matky, dá se v tomto období ještě rozumně spojit s jiným včelstvem (nebo s jiným oddělkem), aby šel do zimy jako životaschopný celek.
Záchrana matky ze slábnoucího včelstva: Někdy se včelstvo během podzimu či začátku zimy „scvrkne“ na malý chumáč – například po loupeži, při virózách nebo po jiné zátěži. Přesto může být matka kvalitní a stojí za to ji zachránit a použít jinde.
Úprava sezení, když jsou včely mimo zásoby: V praxi se stává, že včely sedí „na suchu“ – mimo hlavní zásobní věnec. V teplém dni lze plásty šetrně přeskládat tak, aby měl zimní chumáč zásoby v dosahu a nemusel se při ochlazení riskantně přesouvat.

Tip z praxe: přidání matky v prosinci

Teplé prosincové dny mohou překvapivě dobře posloužit i k výměně matky – zejména když jsou včely „rozlezlé“ a nejsou sevřené do tvrdého zimního chumáče. Tomáš Märze popisuje postup, kterým zachránil matku ze zanikajícího včelstva a využil ji v oddělku:

Matku ze slabého včelstva naklíckoval i s několika doprovodnými včelami.
V cílovém oddělku (kraňkový poroj), kde chtěl provést výměnu, původní matku odebral a zamáčkl.
Oddělek nechal do druhého dne osiřet a následně přidal novou matku v klícce.

Přidávání matek bývá úspěšnější právě ve chvíli, kdy teploty umožní včelám volnější pohyb. Naopak při teplotách kolem nuly bývá přijetí matky výrazně horší, protože včely drží chumáč a do manipulace se jim „nechce“

Rizika, která s sebou nese dlouhé oteplení

Teplo v prosinci není automaticky špatně. Klíčové je, jak dlouho trvá a jak na něj včelstva zareagují. V praxi se nejčastěji řeší dvě rizika: předčasné plodování a odtržení od zásob.

1) Předčasné plodování a zvýšená spotřeba

Pokud teplé počasí trvá delší dobu, mohou se včelstva „rozjet“ do plodování. Tím roste spotřeba zásob a zároveň se víc zatěžuje zimní generace včel, která musí plod ohřívat a krmit. V momentě, kdy pak v lednu nebo únoru přijdou mrazy, může být včelstvo vyčerpané a zimování se zkomplikuje až do úhynu.

2) Odtržení zimního chumáče od zásob

Druhé riziko je zrádné tím, že v úle mohou být zásoby „na dohled“, ale včely se k nim v mrazu nedostanou. Hrozí to hlavně u nízkonástavkových sestav (např. Langstroth 2/3), kdy se včely při rozplodování stáhnou do spodního nástavku, vyjedí zásoby okolo plodu a vytvoří si takzvanou „suchou oblast“. Při prudkém ochlazení se pak pevně semknou kolem plodu a mohou uhynout hlady, i když je v horním nástavku zásob dostatek.

Jak v zimě včelstva sledovat, aniž byste je zbytečně rušili

Zimní období není čas na klasické prohlídky. Přesto se vyplatí včelstva nepustit ze zřetele a vnímat signály, které napoví, zda je vše v pořádku. Většinu kontroly zvládnete bez rozebírání úlu.

Kontrola hmotnosti (zásob): Některá včelstva mohla při zvýšené aktivitě spotřebovat více zásob. U oddělků bývá rozumné v polovině ledna znovu zhodnotit stav a podle potřeby přidat cukerné těsto.
Teplota v úlu: Termokamera nebo infrateploměr mohou napovědět, zda včelstvo výrazně topí – tedy pravděpodobně ploduje (zvýšené teploty v oblasti chumáče) .
Sledování měli: Rychlé přibývání měli nebo její „tažení“ dozadu (typicky u studené stavby) bývá známkou zvýšené aktivity a často i vyšší spotřeby .
Hlodavci v úlech: I přes česnové zábrany se někdy do úlu dostane myš nebo rejsek. Včely pak bývají neklidné a zbytečně se vysilují .
Mrtvolky na česně a před úlem: Po čistících proletech může být větší množství mrtvolek normální. Pokud se ale mrtvolky hromadí v chladných dnech mimo prolety, může to naznačovat zdravotní problém nebo jinou zátěž.

Praktická zimní kontrola: rychlá orientační „checklist“

Je po oteplení vidět čistící prolet (aspoň u části včelstev)?
Není česno ucpané mrtvolkami nebo nečistotami?
Je úl klidný (bez podezřelého šramotu), nehrozí hlodavec?
Odpovídá hmotnost úlu roční době (nepadá podezřele rychle)?
Neukazuje měl na výrazně zvýšenou aktivitu oproti ostatním včelstvům?

Výhled do dalších týdnů

Po teplém prosinci často přijde návrat zimy a zkušenosti z posledních let ukazují, že právě leden a únor umí přinést největší mrazy. Ty potom prověří, jak jsou včelstva usazená, kolik mají zásob a zda se zbytečně „nerozjela“ do plodování. Ideální scénář bývá podobný: krátké oteplení někdy v půlce ledna (další vyprášení), a poté stabilnější zima, aby včely nespustily masivní plodování příliš brzy.

Závěr: Nezvykle teplý prosinec není důvod k panice, ale je to jasná připomínka, že včelaření se nedá dělat „podle šablony“. Sledujte včelstva, využijte teplé dny pro rozumné nápravné kroky a zároveň myslete na to, že skutečná zima může přijít až v lednu či únoru. „Musíme se přizpůsobit změněným podmínkám, nejde včelařit šablonovitě.“