Typy jednotlivých včelích úlů

Za předchůdce úlů jsou považovány špalkové úly – stojany a leženy. V roce 1851 vystoupil Lorain Lorenzo Langstort s nástavkovým úlem, který měl vlastní konstrukci. Počátky 20. století jsou spojeny s výrobou úlů, které jsou zadem přístupné. Lišily se v detailech provedení a v rozměrech rámků. Takto vznikly úly s názvy například: slezský stojan, český stojan, budečský úl apod. Většinou byly přizpůsobeny konkrétním krajovým podmínkám pro maximální využití snůšky medu.

Podle použitého materiálu jsou úly umělohmotné, dřevěné z kulatiny nebo z prken. Dříve také byly často slaměné, nebo vyrobené z hlíny.

Podle druhu díla existují úly s rozběrným dílem – s rámky, či s nerozběrným dílem – bez rámků či trámků. Dílo rozebrat nejde, vyřezává se a nelze jej vrátit ke včelám k opakovanému použití.

Podle velikosti lze úly dělit na ty s neměnnou velikostí, u kterých je prostor v úlu pevně dán, nelze měnit, nebo jen výjimečně. Většinou se jedná o úl dvouprostorový, který tvoří plodiště a medník, anebo jednoprostorový, který tvoří košnice. Úly s variabilní velikostí lze zmenšovat a zvětšovat dle potřeby. Skládají se z pater tvořených nástavky, které lze na sebe podle potřeby stavět a přehazovat.

Podle typu izolace máme úly tenkostěnné, kde jsou stěny ze dřeva o síle maximálně 25 mm. Často jen 19 mm a 3 mm sololit. Izolované, nebo-li uteplené úly mívají konstrukci nejčastěji třívrstvou, kde vnitřní a vnější vrstvu tvoří dřevo či sololit a uprostřed je polystyren. Tuto variantu včely nejvíce preferují. Tenkostěnné úly jsou pro včelaře jednodušší v údržbě, výrobě i na desinfekci. Včely v těchto úlech reagují rychleji na změny vnější teploty. Naopak izolovaný úl brání v letních měsících jeho přehřívání.

Podle přístupnosti může včelař volit úl nástavkový, který je složený z několika bedýnek na rámky a ty je možné stavět na sebe. Dále vrchem přístupný – ležen, který je složen z mnoha vysokých plástů, které jsou uspořádané jeden vedle druhého. Nebo také zadem přístupný, který umožňuje snadnou manipulaci s česnem. Aby bylo možné vyndat česno z prvního plástu, je zapotřebí nejprve zezadu vyndat všechny plásty jeden po druhém.

Podle využití nástavku existují nízkonástavkové úly, kde všechny nástavky mají stejnou velikost v rozmezí 17 až 18 cm. Systém umožňuje snadnou manipulaci a jednoduchou práci s celými nástavky. Med je možné odebírat častěji. Vysokonástavkové úly se stejnou velikostí všech nástavků, a to v rozmezí mezi 20 až 24 cm. Nástavek, pokud je plný medu, je značně těžký. Vyšší rámek usnadňuje včelám termoregulaci při jarním rozvoji.

Podle konstrukce úly dělíme na úly s vlastní konstrukcí, které se vyrábí vlastnoručně nebo na zakázku a úly s nejednotným standardem. Zde je typickým představitelem česká národní míra 39 x 24 cm, kdy rámek je jednotný a typů úlů je velké množství.

Plně standardizované úly nabízí nejvíce dodavatelů. Tento typ úlů je plně kompatibilní. Typickým příkladem je úl Langstroth.

Atypické úly

Neckový úl, často nazývaný trámkový, je ležan se šikmými bočními stěnami a rámky bez boční a spodní loučky. Jedná se o nízkonákladový úl. Med se lisuje a není zapotřebí medomet. Mezistěny u tohoto úlu se nepoužívají.

Warré úl je nástavkový úl s rámky bez spodních louček, med se lisuje a ani u tohoto nejsou zapotřebí mezistěny.

Demonstrační úl se používá pro ukázky práce se včelami. Plásty jsou uspořádány mezi skleněné stěny úlů, aby bylo vidět z obou stran.

Jaký úl pořídit do začátku včelaření

Včelaři se shodují, že pro začátky včelaření je vhodné použít nízkonástavkový úl Langstrot. Důvodů, proč doporučují tento typ, je několik:

• představuje standardizovaný systém,
• vzhledem k výšce rámku se nabízí více variant včelaření,
• je jednoduchý na obsluhu,
• lze vyrábět svépomocí,
• vyrábí jej dostatečný počet výrobců,
• při přechodu na jiný systém, je možné jej použít jako medníků.