Využití medu při ošetřování ran

Historické využití medu při hojení ran

Používání medu jako prostředku pro péči o otevřené rány není žádnou novinkou. Již v dávných civilizacích (Egypt, Řecko, Řím) se med využíval nejen jako sladidlo či pokrm, ale také jako přírodní léčebný prostředek. Díky jeho antiseptickým a hojivým vlastnostem je med ceněn po mnohá staletí až do současnosti.

Mechanismy účinku medu na otevřené rány

1. Osmotický efekt

Jedním ze základních léčivých principů medu je jeho vysoký obsah cukrů. Pokud naneseme med přímo na otevřenou ránu, například na odřeninu nebo lehké poranění kůže, začne díky svému vysokému obsahu cukru odebírat vodu z poraněné tkáně. Tím vytvoří pro bakterie nepříznivé prostředí, které silně omezuje jejich možnosti množení a přežití.

Tento osmotický jev je charakteristický pro všechny druhy medu bez ohledu na původ (květový či medovicový).

2. Peroxid vodíku a enzym glukoseoxidáza

Kromě osmotického efektu se v medu přirozeně nachází také enzym glukoseoxidáza. Přítomností vlhkosti (např. když se med smísí s tekutinou v ráně) tento enzym začne produkovat peroxid vodíku. Peroxid vodíku je látka se silným protibakteriálním působením, dobře známá pro svou schopnost zabíjet celou řadu infekčních agens.

Výzkumy navíc ukazují, že peroxid vodíku v medu nejen ničí bakterie přímo, ale zároveň stimuluje příchod bílých krvinek do poraněné tkáně, což zesiluje imunitní odezvu organismu v oblasti rány.

3. Defensiny - přírodní obranné látky ze včel

Dalším významným faktorem jsou defensiny. Jedná se o zvláštní skupinu peptidů tvořených včelami medonosnými, které se při zpracování nektaru dostávají do medu. Defensiny jsou přirozená antibiotika schopná napadat bakteriální membrány a narušit jejich schopnost tvorby bílkovin. Tím aktivně přispívají k likvidaci bakteriálních patogenů.

4. Kyselé pH medu

Med je přirozeně kyselá látka, jejíž pH se pohybuje mezi 3,8 až 4,3. Toto kyselé prostředí vzniká díky přítomnosti více než třiceti různých organických kyselin. Nízké pH výrazně omezuje růst a přežívání bakterií v otevřených ranách.

Použití medu ve zdravotnické praxi – medicínský med

Ačkoliv jsou účinky přírodního medu při léčení ran dobře známé, běžně dostupný med není standardně doporučován ve zdravotnické praxi. Důvodem jsou hygienické a sterilizační požadavky, které obyčejný med nemusí splňovat. Přírodní med může obsahovat spory clostridií, proto je nutné použití speciálního sterilizovaného medicínského medu, který prošel sterilizačním procesem ozářením. Ten je poté bezpečný i pro hlubší a citlivější rány.

Přestože medicínský med je dostupnou možností, vzniká otázka, zda není malý zájem farmaceutického průmyslu spíš dán dostupností a jednoduchostí této přírodní látky a snížení potenciálního zisku oproti syntetickým produktům.

Rezistence na med? Dosud neexistující problém

Velmi pozitivní zprávou z vědeckého hlediska je fakt, že dosud nebyl prokázán žádný případ bakterie, která by byla schopná vůči medu vyvinout rezistenci. To je v dnešní době vzrůstající rezistence na běžná antibiotika a dezinfekce zásadním přínosem.

Závěrečné shrnutí a doporučení

Med je dlouhodobě prověřenou přírodní variantou vhodnou k ošetření drobných ran a odřenin. Jeho pozitivní účinky na hojení ran jsou prokazatelné, přesto je třeba zdůraznit možnost kontaminace a doporučit používání certifikovaného medicínského medu pro vážnější poranění. Je vždy ideální poradit se s lékařem či zdravotníkem o vhodnosti použití medu v konkrétním případě.

Z webu Beeinfo - MŰNSTEDT, K., TEICHFISCHER, P., GUERICKE, O.V. Deutsches Bienen Journal. 2012.