Zimní péče o včely

Proč je sníh pro včelaře užitečný?

Jakmile napadne souvislá sněhová pokrývka, včelnice se „přepne“ do jiného režimu. Včely jsou v zimním chomáči, nelétají a úl se stává teplým útočištěm – nejen pro ně. Sníh navíc funguje jako přirozená stopovací plocha: prozradí, kdo se kolem úlů pohybuje, kde se zdržuje a zda může včelstva rušit.

1) Zimní podmínky a návštěvníci na včelnici

Stopy ve sněhu: jednoduchá „diagnostika“ okolí úlů

V zimě se vyplatí obejít stanoviště a všímat si stop ve sněhu. Často se ukáže, že včelnice je pro některé ptáky snadno dostupným zdrojem potravy – včely, které v zimě přirozeně uhynou, se totiž mohou stát lákadlem. Pokud je kolem úlů výrazná ptačí aktivita, je dobré zkontrolovat i česna a podmet, zda nedochází k rušení včelstva.

Sýkorky: „uklízecí služba“, která umí potrápit

Sýkorky patří mezi nejčastější zimní návštěvníky. Pokud jsou úly zasíťované a bez podložek, některé sýkorky se naučí vytahovat mrtvolky včel přes síťovinu. Poznáte to jednoduše: pod úly najdete drobné zbytky včel rozeseté po sněhu či zemi. Pokud ptáci úl nepoškozují (neklovou do stěn, nerozšiřují česno a nenarušují konstrukci), obvykle nejde o zásadní problém – zkrátka využívají dostupný zdroj potravy.

Datlovití ptáci: riziko hlavně pro polystyren a exponovaná místa

Podstatně větší škody mohou napáchat datlovití ptáci. Ti se zaměřují zejména na polystyrenové úly nebo na místa, kde je u dřevěných úlů konstrukční detail, úchyt či spoj, do kterého se dá „zaklepat“. Výsledek může být od lokálního poškození až po výrazné narušení stěny úlu a opakované rušení včelstva.

Osvědčená ochrana spočívá v důkladném zasíťování celého úlu až k zemi tak, aby se pták k plášti úlu vůbec nedostal. Částečné řešení (např. jen přes čelní stěnu) bývá méně spolehlivé, protože ptáci si často najdou slabé místo.

2) Nežádoucí nájemníci v úlech: myši a rejsci

Zima je typická tím, že teplo a sucho v úlu přitahuje drobné savce. Nejde jen o nepříjemnost – vetřelec v podmetu nebo dokonce v plodišti může včelstvo dlouhodobě rušit, zvyšovat spotřebu zásob a v krajním případě způsobit i vážné oslabení.

Myši a myšice: velké hnízdo a typický zápach

Myši (a příbuzné druhy) si v úlu často budují výrazné hnízdo z listí, trávy a jiného materiálu. Typické je také silné „myšinové“ aroma. Zbytky včel po jejich aktivitě mohou působit jako nesourodá drť – nejde o „čisté“ oddělené části těla, ale spíše o nepravidelně rozkousané zbytky.

Rejsci: poznáte je podle zbytků včel

Rejsek se chová odlišně. Často vyžírá především hrudníčky (kvůli svalovině) a zanechává oddělené hlavičky, zadečky a křídla. Zároveň je velmi „průchodný“ – dokáže se protáhnout i překvapivě malou mezerou, zhruba kolem 7–8 mm. To je důležité při volbě česnových vložek a zimního zajištění česna.

Co dělat, když škůdce objevíte i v zimě

Pokud zjistíte přítomnost vetřelce, je potřeba zasáhnout i v zimním období. Postup musí být opatrný: krátké otevření, vyhnání či odstranění škůdce a následné okamžité zabezpečení úlu. Včelstvo je rušené, více „pracuje“ v chomáči, rychleji spotřebovává zásoby a roste riziko znečištění úlu výkaly. U oslabených včelstev může dlouhodobé rušení vést i k problémům s matkou.

Prevence: jako praktické řešení se osvědčují česnové vložky s otvory do 6 mm. Ty výrazně omezí možnost průniku drobných savců, aniž by včelstvu bránily ve větrání.

3) Monitorování včelstev poslechem

V zimě platí pravidlo: do včel zbytečně nezasahovat. Přesto existuje šetrná a velmi účinná diagnostika – poslech. Autor doporučuje použít lékařský stetoskop (fonendoskop) bez membrány, díky kterému se zvuk z úlu lépe čte a dá se porovnávat mezi jednotlivými včelstvy.

Jak zní zdravé včelstvo

Zdravé a klidné včelstvo vydává tichý, rovnoměrný, šelestivý zvuk. Je to „stabilní“ projev zimního chomáče – bez výkyvů a bez nárazového zesilování.

Kdy zpozornět: hlad nebo nedostatek vzduchu

Pokud včelstvo hučí výrazněji a intenzivněji, může to ukazovat na nepohodu. Mezi časté příčiny patří nedostatek zásob (včely se snaží více „pracovat“ a hledat potravu) nebo problém s větráním. V takové situaci dává smysl zkontrolovat i praktické věci: průchodnost česna, případné ucpání sněhem či ledem a celkový stav stanoviště.

Osiřelé včelstvo: „kolísavý“ projev

Specifický zvuk mívá osiřelé včelstvo. Projev je kolísavý, místy až „kvílivý“, občas mohou být slyšet jednotlivé včely. Takové včelstvo lze v některých případech zachránit i v zimě – například přidáním oddělku nebo matky (podle situace, síly včelstva a možností včelaře).

Rychlý test poklepem

Jednoduchou pomůckou je i jemný poklep na úl. Zdravé včelstvo krátce zahučí a rychle se uklidní. Pokud hučení trvá déle a má vyšší intenzitu, včelstvo může být rušené nebo v nepohodě.

4) Zimní ošetření a praktické tipy

Pokap kyselinou šťavelovou: kdy a proč

Leden bývá vhodným obdobím pro zimní ošetření pokapem kyselinou šťavelovou – zejména proto, že včelstva s velkou pravděpodobností neplodují, a zásah tak může být účinnější proti roztoči Varroa destructor. Autor zmiňuje jako ideální podmínky teplotu kolem 5 °C, kdy jsou včely stažené v chomáči a nevyletují.

Poznámka: vždy dodržujte doporučenou metodiku a koncentraci pro zvolený přípravek i legislativní pravidla. U zimních zásahů platí dvojnásob, že „méně je někdy více“ – cílem je účinnost a zároveň minimální stres pro včelstvo.

Přikrmování ptáků na včelnici: dvojsečná zbraň

Umístění krmítka přímo na včelnici může pomoci ptákům přežít zimu, ale zároveň to může zvýšit jejich koncentraci u úlů. Jakmile krmítko zeje prázdnotou, část ptáků se může přeorientovat na to, co je v okolí „po ruce“ – a včelnice pak slouží jako další zdroj. Pokud krmítko používáte, vyplatí se hlídat pravidelné doplňování nebo jej umístit tak, aby ptáci neměli přímý důvod posedávat u úlů.

Plašení ptáků: maketa dravce funguje jen při změnách

Maketa dravce (například výra) může na určitou dobu pomoci snížit aktivitu ptáků na stanovišti. Aby ale měla efekt, je potřeba ji pravidelně přemisťovat. Ptáci si na neměnný objekt rychle zvyknou a přestane pro ně představovat hrozbu.

Závěrem

Zimní návštěva včelnice je ideální příležitost pro klidnou kontrolu okolí úlů, odhalení ptačí aktivity, zajištění ochrany proti datlovitým ptákům a včasné řešení problémů s myšmi či rejsky. Velkou hodnotu má i poslech včelstev – šetrná metoda, která může napovědět o kondici, zásobách i případném osiření.

Inspirováno videem od Tomáše Märze