Zimování včelstev v oplodňáčcích a Mini Plus úlech

Zimování rezervních matek a drobných včelstev v oplodňáčcích nebo v úlech Mini Plus patří k disciplínám, kde se chyby neodpouštějí. Zatímco silné produkční včelstvo má velký zimní chomáč, více plástů se zásobami a lepší schopnost „udržet teplo“, malé jednotky fungují na hraně energetické bilance. Na jednu včelu připadá relativně vyšší spotřeba zásob, a proto se může stát, že i při zdánlivě „normálním“ zimování dojde k rychlému vyhladovění – často už v průběhu ledna.

Květen na včelnici

Níže najdete přehled praktických poznatků z prosincové kontroly oplodňáčcích (v rozšířené konfiguraci) a několika Mini Plus včelstev. Cílem není jen popsat stav, ale hlavně ukázat, na co se při zimní kontrole zaměřit, jak číst situaci podle polohy chomáče a jak si vytvořit systém, který výrazně zvyšuje šanci na bezpečné vyzimování.

Proč jsou oplodňáčky a Mini Plus v zimě rizikovější než běžné úly

U malých včelstev platí několik pravidel, která se v praxi opakují:

  • Menší chomáč rychleji vyčerpá dostupné zásoby v bezprostředním dosahu.

  • Rychlejší přesun nahoru (typicky do nejvyššího nástavku) může znamenat, že včely „narazí“ na prázdno a už se v mrazech nedokážou pro zásoby vrátit.

  • Každé vyrušení (průvan, zatékání, ztráta stříšky, vlhkost) má v malém prostoru násobně větší dopad než u standardního úlu.

  • Rezervní matky často zimují s menším doprovodem, a proto je nutné počítat s tím, že krize nastane dřív a náhle.

Nejčastějším důvodem ztrát není mráz, ale nedostatek zásob a následná nemožnost se k potravě v kritickou chvíli dostat.

1. Zimování v rozšířeném oplodnáčku: hlavní riziko jsou zásoby

Rozšířený oplodňáček dává včelám o něco více prostoru, ale princip zůstává stejný: malé včelstvo má krátkou „dojezdovou vzdálenost“ k potravě. Jakmile je horní prostor vybraný a další zásoby jsou mimo dosah zimního chomáče, může dojít k úhynu hladem i tehdy, když v úlu nějaké zásoby ještě jsou.

Typický scénář: včely se v průběhu zimy posunou nahoru, spotřebují to, co je nad nimi, a při delší studené periodě se už nedokážou přesunout zpět na boční nebo spodní zásoby. Právě proto se u malých jednotek často mluví o tom, že kritické období přichází už v první dekádě ledna.

Jak proběhla prosincová kontrola

  • Poloha včel: Po otevření bylo patrné, že se chomáč vytáhl do nejvyššího nástavku. Včely obsazovaly přibližně 4 uličky, tedy na poměry oplodňáčku ještě slušně, ale z hlediska zásob už varovně „vysoko“.

  • Stav zásob: Horní nástavek byl zcela bez zásob (suchý). Ve spodním nástavku zůstávalo jen malé množství.

  • Okamžité řešení: Bylo nutné rychle doplnit krmivo – přidán byl nástavek se zásobami (plástečky se zásobními věnci a tekutými zásobami). V dané síle včelstva by toto doplnění mělo vystačit zhruba na 3–4 týdny.

Co z toho plyne: U oplodňáčku se nevyplatí čekat „až na leden“. Jakmile v prosinci vidíte chomáč vysoko a horní prostor je suchý, je to výstraha. V těchto úlech rozhoduje včasnost zásahu – často v řádu dnů, ne týdnů.

Plán další péče: kdy a čím dokrmovat

Po doplnění zásob je potřeba počítat s tím, že další kontrola ještě přijde. Zvlášť pokud jsou zimy proměnlivé, včely více „pracují“ s teplem a spotřeba může kolísat.

Plán do další části zimy: Počítá se s další kontrolou a přikrmováním. Od poloviny února se zvažuje dokrmování medem, protože je pro včely přirozenější a obvykle méně zatěžující než medocukrové těsto.

2. Kontrola Mini Plus úlů: zásoby, síla a vlhkost rozhodují

Mini Plus úly oproti oplodňáčku nabízejí včelám stabilnější prostor, ale princip zůstává: malý chomáč, malá chyba, rychlý problém. V praxi se navíc ukazuje, že u Mini Plus se vyplatí sledovat nejen zásoby, ale i vlhkost a vhodnou skladbu nástavků.

Co se ukázalo při prosincové prohlídce

  • Vlhkost a „komíny“ (zimování ve třech nástavcích): U Mini Plus zimovaných ve třech nástavcích byla patrná výrazně vyšší vlhkost, a to i přes zasíťovaná dna. Více prostoru nad chomáčem zvyšuje riziko kondenzace a následně i plísní.

  • Vhodnější varianta: Zimování ve dvou silně obsazených nástavcích se jeví jako praktičtější – menší problém s vlhkostí, kompaktnější chumáč a často i stabilnější mikroklima.

Stav jednotlivých včelstev (Mini Plus)

  • Síla a klid včelstev:

    • Plemenná matka B30 (Paul Jungels): Včelstvo je ve výborném stavu, má dost zásob, neploduje a drží kompaktní chomáč. To je pro zimování velmi dobrá kombinace.

    • Matka B281: Včelstvo sedí přibližně na 5 uličkách, působí klidně a zásob je dostatek.

  • Problémové včelstvo po ztrátě stříšky: U jednoho Mini Plus došlo vlivem větru ke ztrátě stříšky a přibližně týden do úlu pršelo a sněžilo. Včely sice situaci přežily, ale včelstvo je oslabené (pouze kolem 3 uliček) a jeho další zimování bude rizikové – právě kvůli oslabení, vlhkosti a možnému rychlejšímu čerpání zásob.

Praktická poznámka: U malých úlů hraje „mechanická“ ochrana (stříška, zatížení, stabilní stojan) mimořádnou roli. Co u velkého úlu způsobí nepohodlí, může u Mini Plus znamenat existenční problém.

3. Alternativa: zimování na Mini Plus rámcích ve velkém nástavku

Za pozornost stojí metoda známá zejména z Německa a Rakouska: Mini Plus rámky vložené do velkého nástavku. V praxi pak včely fungují jako silnější celek, lépe hospodaří s teplem a často i klidněji zimují.

  • Včely obsazují větší prostor a zasahují i do horní části sestavy.

  • Byla provedena vizuální kontrola přítomnosti matky.

  • Na jaře je možné tento silnější celek rozštěpit do více samostatných Mini Plus jednotek podle potřeby (rezervní matky, oddělky, posilování).

Tato varianta dává smysl hlavně tam, kde chcete z malých jednotek vytěžit maximum bezpečnosti a na jaře rychle navýšit počet funkčních Mini Plus včelstev.

Jak poznat, že je čas zasáhnout: rychlý kontrolní seznam

Při zimní kontrole malých včelstev se vyplatí dívat na několik jednoduchých signálů:

  • Chomáč je příliš vysoko a nad ním už není krmivo.

  • Horní nástavek je suchý nebo jsou zásoby jen „na okrajích“ mimo dosah.

  • Včely jsou slabé (málo uliček) a přitom je chladno – riziko, že se k zásobám nepřesunou.

  • Vlhkost a plíseň v „komínových“ sestavách – často skrytý problém, který oslabuje včely dlouhodobě.

  • Poškození úlu (stříška, průvan, zatékání) – u Mini Plus a oplodňáčku řešit ihned.

Závěr: největší jistota je mít připravené zásobní plásty

Zimování v oplodňáčku a Mini Plus není složité, ale je nekompromisní. Rozhoduje prevence a rychlá reakce na stav zásob. Pokud včelstvo narazí na prázdno a včelař nemá po ruce připravené plásty se zásobami, zbývá často už jen nouzové řešení v podobě medu nebo těsta.

Nejbezpečnější cestou k úspěchu je mít dopředu nachystané rezervní zásobní plásty a v prosinci až lednu kontrolovat především:

  • kde přesně sedí zimní chomáč,

  • kolik je dostupných zásob v jeho bezprostředním dosahu,

  • a zda prostředí v úlu není zbytečně vlhké nebo mechanicky ohrožené.

Díky tomu se z kritického období stane zvládnutelná rutina a šance na vyzimování rezervních matek i malých včelstev výrazně stoupne.

Inspirováno videem od Tomáše Märze

 

Kategorie blogu
Nahoru