Zimování včelstev v oplodňáčcích a Mini Plus úlech
Zimování rezervních matek a drobných včelstev v oplodňáčcích nebo v úlech Mini Plus patří k disciplínám, kde se chyby neodpouštějí. Zatímco silné produkční včelstvo má velký zimní chomáč, více plástů se zásobami a lepší schopnost „udržet teplo“, malé jednotky fungují na hraně energetické bilance. Na jednu včelu připadá relativně vyšší spotřeba zásob, a proto se může stát, že i při zdánlivě „normálním“ zimování dojde k rychlému vyhladovění – často už v průběhu ledna.

Níže najdete přehled praktických poznatků z prosincové kontroly oplodňáčcích (v rozšířené konfiguraci) a několika Mini Plus včelstev. Cílem není jen popsat stav, ale hlavně ukázat, na co se při zimní kontrole zaměřit, jak číst situaci podle polohy chomáče a jak si vytvořit systém, který výrazně zvyšuje šanci na bezpečné vyzimování.
Proč jsou oplodňáčky a Mini Plus v zimě rizikovější než běžné úly
U malých včelstev platí několik pravidel, která se v praxi opakují:
-
Menší chomáč rychleji vyčerpá dostupné zásoby v bezprostředním dosahu.
-
Rychlejší přesun nahoru (typicky do nejvyššího nástavku) může znamenat, že včely „narazí“ na prázdno a už se v mrazech nedokážou pro zásoby vrátit.
-
Každé vyrušení (průvan, zatékání, ztráta stříšky, vlhkost) má v malém prostoru násobně větší dopad než u standardního úlu.
-
Rezervní matky často zimují s menším doprovodem, a proto je nutné počítat s tím, že krize nastane dřív a náhle.
Nejčastějším důvodem ztrát není mráz, ale nedostatek zásob a následná nemožnost se k potravě v kritickou chvíli dostat.
1. Zimování v rozšířeném oplodnáčku: hlavní riziko jsou zásoby
Rozšířený oplodňáček dává včelám o něco více prostoru, ale princip zůstává stejný: malé včelstvo má krátkou „dojezdovou vzdálenost“ k potravě. Jakmile je horní prostor vybraný a další zásoby jsou mimo dosah zimního chomáče, může dojít k úhynu hladem i tehdy, když v úlu nějaké zásoby ještě jsou.
Typický scénář: včely se v průběhu zimy posunou nahoru, spotřebují to, co je nad nimi, a při delší studené periodě se už nedokážou přesunout zpět na boční nebo spodní zásoby. Právě proto se u malých jednotek často mluví o tom, že kritické období přichází už v první dekádě ledna.
Jak proběhla prosincová kontrola
-
Poloha včel: Po otevření bylo patrné, že se chomáč vytáhl do nejvyššího nástavku. Včely obsazovaly přibližně 4 uličky, tedy na poměry oplodňáčku ještě slušně, ale z hlediska zásob už varovně „vysoko“.
-
Stav zásob: Horní nástavek byl zcela bez zásob (suchý). Ve spodním nástavku zůstávalo jen malé množství.
-
Okamžité řešení: Bylo nutné rychle doplnit krmivo – přidán byl nástavek se zásobami (plástečky se zásobními věnci a tekutými zásobami). V dané síle včelstva by toto doplnění mělo vystačit zhruba na 3–4 týdny.
Co z toho plyne: U oplodňáčku se nevyplatí čekat „až na leden“. Jakmile v prosinci vidíte chomáč vysoko a horní prostor je suchý, je to výstraha. V těchto úlech rozhoduje včasnost zásahu – často v řádu dnů, ne týdnů.
Plán další péče: kdy a čím dokrmovat
Po doplnění zásob je potřeba počítat s tím, že další kontrola ještě přijde. Zvlášť pokud jsou zimy proměnlivé, včely více „pracují“ s teplem a spotřeba může kolísat.
Plán do další části zimy: Počítá se s další kontrolou a přikrmováním. Od poloviny února se zvažuje dokrmování medem, protože je pro včely přirozenější a obvykle méně zatěžující než medocukrové těsto.
2. Kontrola Mini Plus úlů: zásoby, síla a vlhkost rozhodují
Mini Plus úly oproti oplodňáčku nabízejí včelám stabilnější prostor, ale princip zůstává: malý chomáč, malá chyba, rychlý problém. V praxi se navíc ukazuje, že u Mini Plus se vyplatí sledovat nejen zásoby, ale i vlhkost a vhodnou skladbu nástavků.
Co se ukázalo při prosincové prohlídce
-
Vlhkost a „komíny“ (zimování ve třech nástavcích): U Mini Plus zimovaných ve třech nástavcích byla patrná výrazně vyšší vlhkost, a to i přes zasíťovaná dna. Více prostoru nad chomáčem zvyšuje riziko kondenzace a následně i plísní.
-
Vhodnější varianta: Zimování ve dvou silně obsazených nástavcích se jeví jako praktičtější – menší problém s vlhkostí, kompaktnější chumáč a často i stabilnější mikroklima.
Stav jednotlivých včelstev (Mini Plus)
-
Síla a klid včelstev:
-
Plemenná matka B30 (Paul Jungels): Včelstvo je ve výborném stavu, má dost zásob, neploduje a drží kompaktní chomáč. To je pro zimování velmi dobrá kombinace.
-
Matka B281: Včelstvo sedí přibližně na 5 uličkách, působí klidně a zásob je dostatek.
-
-
Problémové včelstvo po ztrátě stříšky: U jednoho Mini Plus došlo vlivem větru ke ztrátě stříšky a přibližně týden do úlu pršelo a sněžilo. Včely sice situaci přežily, ale včelstvo je oslabené (pouze kolem 3 uliček) a jeho další zimování bude rizikové – právě kvůli oslabení, vlhkosti a možnému rychlejšímu čerpání zásob.
Praktická poznámka: U malých úlů hraje „mechanická“ ochrana (stříška, zatížení, stabilní stojan) mimořádnou roli. Co u velkého úlu způsobí nepohodlí, může u Mini Plus znamenat existenční problém.
3. Alternativa: zimování na Mini Plus rámcích ve velkém nástavku
Za pozornost stojí metoda známá zejména z Německa a Rakouska: Mini Plus rámky vložené do velkého nástavku. V praxi pak včely fungují jako silnější celek, lépe hospodaří s teplem a často i klidněji zimují.
-
Včely obsazují větší prostor a zasahují i do horní části sestavy.
-
Byla provedena vizuální kontrola přítomnosti matky.
-
Na jaře je možné tento silnější celek rozštěpit do více samostatných Mini Plus jednotek podle potřeby (rezervní matky, oddělky, posilování).
Tato varianta dává smysl hlavně tam, kde chcete z malých jednotek vytěžit maximum bezpečnosti a na jaře rychle navýšit počet funkčních Mini Plus včelstev.
Jak poznat, že je čas zasáhnout: rychlý kontrolní seznam
Při zimní kontrole malých včelstev se vyplatí dívat na několik jednoduchých signálů:
-
Chomáč je příliš vysoko a nad ním už není krmivo.
-
Horní nástavek je suchý nebo jsou zásoby jen „na okrajích“ mimo dosah.
-
Včely jsou slabé (málo uliček) a přitom je chladno – riziko, že se k zásobám nepřesunou.
-
Vlhkost a plíseň v „komínových“ sestavách – často skrytý problém, který oslabuje včely dlouhodobě.
-
Poškození úlu (stříška, průvan, zatékání) – u Mini Plus a oplodňáčku řešit ihned.
Závěr: největší jistota je mít připravené zásobní plásty
Zimování v oplodňáčku a Mini Plus není složité, ale je nekompromisní. Rozhoduje prevence a rychlá reakce na stav zásob. Pokud včelstvo narazí na prázdno a včelař nemá po ruce připravené plásty se zásobami, zbývá často už jen nouzové řešení v podobě medu nebo těsta.
Nejbezpečnější cestou k úspěchu je mít dopředu nachystané rezervní zásobní plásty a v prosinci až lednu kontrolovat především:
-
kde přesně sedí zimní chomáč,
-
kolik je dostupných zásob v jeho bezprostředním dosahu,
-
a zda prostředí v úlu není zbytečně vlhké nebo mechanicky ohrožené.
Díky tomu se z kritického období stane zvládnutelná rutina a šance na vyzimování rezervních matek i malých včelstev výrazně stoupne.
Inspirováno videem od Tomáše Märze





























