Kyselina mravenčí versus Thymovar

Varroóza patří mezi největší dlouhodobé problémy chovu včel a bez promyšleného systému tlumení se může i silné včelstvo během sezóny dostat do kritického stavu. V praxi se často porovnává ošetření kyselinou mravenčí a přípravkem Thymovar (thymol). Obě metody mají své výhody i limity a jejich úspěch závisí na načasování, teplotě, síle včelstva, větrání úlu i celkovém vedení včelnice.

Co je důležité vědět: účinek „pod víčky“

V diskusích se opakovaně objevuje zjednodušené srovnání, které může být zavádějící. Pro praxi je podstatné rozlišit, zda zvolený způsob dokáže zasáhnout roztoče i v zavíčkovaném plodu:

Kyselina mravenčí je běžně vnímána jako prostředek, který může zasáhnout roztoče i pod víčky, tedy i v období, kdy je ve včelstvu hodně zavíčkovaného plodu.
Kyselina šťavelová (pro srovnání) působí především na roztoče na včelách a na roztoče v zavíčkovaném plodu obvykle nepůsobí.
Thymovar je založený na thymolu a jeho účinnost je výrazně závislá na podmínkách v úle a okolní teplotě; nelze ho automaticky prezentovat jako „jistotu pod víčky“ bez ohledu na situaci.

Zjednodušeně: pokud je cílem co nejlépe zasáhnout roztoče i v době intenzivního plodování, bývá kyselina mravenčí považována za jednu z možností, která k tomu má předpoklady. U thymolu (Thymovar) je nutné počítat s tím, že výsledky se mohou mezi stanovišti lišit.

Kyselina mravenčí v praxi

Kyselina mravenčí je tradiční součástí organického tlumení varroózy. Včelaři ji volí zejména tehdy, když potřebují zásah i v době, kdy je v úlech hodně plodu. Zároveň je ale potřeba počítat s tím, že jde o metodu citlivou na provedení.

Výhody

Možnost zásahu i v období s velkým množstvím zavíčkovaného plodu.
Při správné aplikaci může být účinnou součástí letního ošetření po medobraní.
Vhodná pro včelaře, kteří chtějí omezovat používání syntetických akaricidů.

Limity a rizika

Pro včely může být zatěžující, zejména při nevhodné koncentraci, dávkování, teplotě nebo větrání úlu.
Vyžaduje pečlivou práci a dodržení technologie aplikace; „rychlé řešení“ to často není.
Výsledek se může výrazně lišit podle počasí a mikroklimatu stanoviště.

Thymovar v praxi

Thymovar je přípravek na bázi thymolu (látka obsažená mimo jiné v tymiánu), používaný pro tlumení roztoče varroa. Pro část včelařů je atraktivní zejména z hlediska jednoduchosti použití a jako alternativa k některým syntetickým přípravkům.

Výhody

Pro řadu včelařů je aplikace provozně komfortní a dobře se plánuje v návaznosti na práci na včelnici.
Často je vnímán jako varianta s příznivým profilem z hlediska reziduí ve srovnání s některými syntetickými léčivy.
Při správném načasování může přinést dobré výsledky v letním a časně podzimním období.

Limity a rizika

Silný zápach může ovlivnit práci na včelnici (manipulace se včelstvy, provozní komfort).
Účinnost je citlivá na teplotu, sílu včelstva a větrání; pozdní nasazení zhoršuje výsledky.
Thymol je lipofilní látka a je vhodné přemýšlet o celkovém dopadu na voskové hospodářství (obměna díla, čistota vosku).
Není vhodné spoléhat na to, že thymol „vyřeší vše“ bez monitoringu a bez návazných kroků.

Je také dobré mít na paměti, že ač je thymol původem přírodní látka, v přípravcích se běžně používá thymol vyráběný průmyslově. Pro praxi je ale důležitější než „nálepka“ hlavně správná aplikace a kontrola účinku.

Jak si vybrat vhodný postup

Neexistuje univerzální řešení, které bude stejně fungovat na všech stanovištích. Při volbě mezi kyselinou mravenčí a Thymovarem dává smysl zohlednit:

Stav včelstva a množství plodu (jiné potřeby po medobraní, jiné při intenzivním plodování).
Teplotní podmínky a možnost načasovat ošetření do vhodného okna.
Organizaci práce (časová náročnost, počet včelstev, dostupnost kontroly během aplikace).
Citlivost včelstev a riziko stresu (zejména u kyseliny mravenčí).
Vosk a obměnu díla (dlouhodobé přemýšlení o čistotě vosku je výhodou u jakéhokoli systému tlumení).
Monitoring (sledování spadu a vyhodnocení účinku, aby se předešlo pozdním zásahům).

Kyselina mravenčí a Thymovar jsou dvě odlišné cesty, jak v praxi tlumit varroózu. Kyselina mravenčí bývá ceněna zejména pro možnost zásahu i v období se zavíčkovaným plodem, ale vyžaduje přesnost a opatrnost. Thymovar může být pro mnoho včelařů pohodlnější variantou, je však citlivý na podmínky a může mít výrazný pachový dopad na provoz.

Nejdůležitější je držet se ověřené technologie, nepodceňovat načasování a vždy vyhodnotit účinek. U varroózy totiž většinou nerozhoduje jediný zásah, ale celý systém práce se včelstvem během sezóny.

Thymol

Thymol je ve vyšším množství přirozeně obsažen v silicích některých hluchavkovitých rostlin – typicky v tymiánu obecném (Thymus vulgaris), ale také u vybraných druhů mateřídoušky nebo dobromysli. Z chemického hlediska jde o sloučeninu známou jako isopropylmethylfenol. Stejný sumární vzorec má i jeho strukturní izomer karvakrol.

Díky antiseptickým účinkům se thymol používá jako dezinfekční prostředek už dlouhou dobu. S rostoucí spotřebou se ale postupně ukázalo, že samotná extrakce z rostlin nestačí, a proto se přešlo na průmyslovou výrobu. První syntéza thymolu v krystalické formě je popisována už v roce 1842. V současnosti se thymol nejčastěji vyrábí reakcí m-kresolu s propylenem.

Ve včelařství je thymol účinnou látkou dvou komerčních přípravků registrovaných v České republice: Thymovar a Apiguard.

Thymovar

Výrobcem přípravku Thymovar je švýcarská společnost Andermatt BioVet AG. Léková forma je proužek z nasákavé celulózové tkaniny o rozměrech přibližně 5 × 14,5 cm, napuštěný thymolem v dávce 15 g. Proužky se vkládají do úlu do blízkosti plodového tělesa (k plodovým rámkům), kde se thymol postupně odpařuje zhruba po dobu tří týdnů.

Pro správnou účinnost je důležitá teplota: jako optimální se uvádí rozmezí 15–30 °C. Ošetření se obvykle doporučuje po medobraní v podletí, často v návaznosti na krmení. Při vyšším napadení roztočem Varroa destructor se doporučuje aplikaci po cca třech týdnech zopakovat.

Praktické poznámky a možná rizika při použití thymolu

Současné krmení může podle některých zkušeností zhoršit příjem krmiva včelstvem.
Thymol je lipofilní (váže se na tuky), a proto může zanechávat rezidua ve vosku; typickým projevem je i jeho výrazný pach.
Z praxe se uvádí, že při příliš těsném umístění odpařovacích proužků u plodu může docházet k poškození plodu.
Některé zdroje zmiňují, že během ošetřování mohou matky dočasně omezit kladení.
Jako další možné negativum se uvádí zvýšené riziko loupeží v období používání.

Z hlediska bezpečnosti je potřeba počítat i s tím, že rozdíl mezi koncentrací účinnou na roztoče a koncentrací zatěžující včely není velký. Uvádí se, že thymol je přibližně 3–4× toxičtější pro roztoče Varroa destructor než pro včelu, takže při nevhodné aplikaci může dojít k snadnému předávkování. U řady syntetických akaricidů bývá tzv. selektivita (rozdíl v citlivosti roztoče a včely) podstatně vyšší – často až řádově.

Vybrané pokyny výrobce (citace z návodu)

Používat ochranné rukavice během aplikace.
Používat v době po medobraní.
Používat při denních teplotách mezi 15 °C až 29,5 °C.
Skladovatelnost minimálně 4 roky od data výroby.
Skladovat při teplotách 5–30 °C, nenechat zmrznout, zamezit přístupu dětí, chránit před sluncem.
Cílová oblast použití: včely.
Složení: účinná látka – thymol.
Čekací doba pro odbourání v medu je nulová. Nepoužívat před snůškou nebo během snůšky. Plásty, které byly v plodišti ošetřovány Thymovarem, nesmí být v následujícím roce do něj vkládány.

Z uvedeného vyplývá, že sám výrobce nedoporučuje aplikovat Thymovar před snůškou ani během snůšky, ale až po medobraní v podletí. Současně upozorňuje, že plásty z plodiště ošetřované Thymovarem se nemají v následující sezóně vracet zpět do plodiště.

z časopisu včelařství Michal Schützmeister Ing. Miloš Kašpar