Práce s oddělky: chov matek a rozšiřování

Úspěšný rozvoj oddělku nezávisí jen na kvalitní matce. Stejně důležité je přiměřené rozšiřování, dostatek potravy a správné načasování krmení. Zajímavou možností je ponechat oddělek v plemenáči s kompaktním plodovým hnízdem a další prostor mu nabídnout v nízkém nástavku nad ním. Jak tento postup souvisí s chovem matek, rozdíly mezi kraňkou a buckfastskou včelou a přípravou zimní generace?

Předávání zkušeností a práce s úlky Mini-plus

Práce u včel je nenahraditelnou součástí vzdělávání začínajících včelařů. Pod vedením zkušeného chovatele se mohou postupně zapojovat do kontrol oddělků, vyhledávání matek nebo obsluhy malých úlků Mini-plus. Ty slouží především k oplození matek a udržování malých včelstev se záložními matkami. Praktickou výuku vhodně doplňují chovatelské kurzy, besedy a návštěvy jiných provozů, včetně zahraničních.

Při práci s různými rámkovými mírami může být potřeba získat plod právě na nízkých rámečcích Mini-plus. Jednou z možností je přenést matku do horního nástavku s odpovídajícím vystavěným dílem a mateří mřížkou jí zabránit v návratu do spodního prostoru. Samotné přemístění však nestačí: nový prostor musí být dostatečně obsazený včelami a poskytovat vhodné podmínky pro kladení i péči o plod.

Chov matek metodou starter–finišer

Při metodě starter–finišer zajišťuje osiřelý starter přijetí přelarvených misek. Následně se přijaté matečníky přemísťují do finišeru, kde pokračuje jejich odchov. Přesun často probíhá přibližně po 24 hodinách, konkrétní načasování však závisí na použité metodice.

Z popsané praxe pochází zkušenost, kdy kvůli časovému zdržení zůstaly přelarvené misky v uzavřeném starteru dva a půl dne. Přesto včely přijaly 44 misek ze 48. Důležitou součástí přípravy bylo dobré zásobení vodou a krmivem. Tento výsledek ale není důvodem k běžnému prodlužování pobytu v uzavřeném starteru. Vždy je nutné zajistit odpovídající větrání, zabránit přehřátí a respektovat potřeby osazenstva.

Péče o kvalitu pokračuje také po vylíhnutí a oplození matek. Kontroluje se jejich tělesný stav, pohyblivost, rozkladení a následně i kvalita plodování. Matky s poškozenou končetinou nebo jinou zjevnou vadou je vhodné nahradit. Samotný původ matky totiž nemůže nahradit její dobrou kondici a schopnost plnohodnotně fungovat ve včelstvu.

Kraňka a buckfastská včela: proč přizpůsobit způsob vedení

Při výběru včel nestačí sledovat pouze medný výnos. Pro chovatele matek je zásadní také schopnost včelstva přijímat matečníky a dobře vyživovat larvy. V popsané zkušenosti se kraňská včelstva osvědčila jako chovná právě díky vydatné péči kojiček a zásobování matečníků mateří kašičkou. Výsledek ovšem závisí také na síle včelstva, věkovém složení včel a dostupnosti potravy.

Při porovnání kraňky a buckfastské včely na společném stanovišti se při shodném ošetřování projevila u sledovaných kraňských včelstev vyšší rojivost. Jde však o zkušenost konkrétního chovu, nikoli o pravidlo platné pro všechny linie. Rojovou náladu ovlivňuje genetika, průběh počasí, snůška, stáří matky i způsob rozšiřování.

Praktický závěr je jednoduchý: stejný způsob vedení nemusí vyhovovat všem včelstvům. U rychle se rozvíjejících a rojivějších včelstev je potřeba nabídnout prostor včas a vhodně zařazovat mezistěny či stavební rámky. Případné prokládání díla, označované jako zebrování, musí odpovídat síle včelstva a tepelným podmínkám. U slabých oddělků není vhodné neuváženě rozdělovat souvislé plodové hnízdo.

Rozšiřování oddělku pomocí horního nástavku

Běžným postupem je převést rostoucí oddělek z plemenáče do plnohodnotného úlu. Alternativou může být jeho další vedení na pěti plástech, například rámkové míry 39 × 24 cm, a rozšíření směrem vzhůru. Smyslem je zachovat kompaktní prostor pro plodování a nad ním vytvořit místo pro ukládání zásob.

1. Vymezení spodního prostoru. Oddělek se vede na pěti rámcích a šestou pozici zabírá komorovací přepážka. Velikost prostoru musí odpovídat jeho skutečné síle, aby včely dokázaly dílo dobře obsadit a plod udržet v potřebné teplotě.

2. Kompaktní plodové hnízdo. Cílem je využít čtyři plásty převážně pro plodování. Na okraj lze vložit mezistěnu, kterou včely za vhodných podmínek vystaví a postupně využijí jako zásobní plást. Takové uspořádání podporuje souvislé plodové jádro, z něhož se průběžně líhnou další včely.

3. Přidání nízkého nástavku. Jakmile oddělek zesílí, dostane nad plemenáč vhodný nízký nástavek oddělený mateří mřížkou. Použít lze například poloviční rámky nebo jiné řešení odpovídající úlové soustavě. Nástavek musí dobře navazovat na spodní prostor a včely jej musí být schopné obsadit.

Dostatečně silný oddělek může v této sestavě využít i část letní snůšky, například z lípy, a uložit přinesenou sladinu do horního nástavku. Případný medný přínos je však vedlejší výhodou. Přednost má vždy rozvoj oddělku a jeho příprava na zimování.

Krmení bez zbytečného omezování plodování

Horní nástavek může po skončení snůšky sloužit jako zásobní prostor pro zimní krmivo. Nad něj se umístí vhodné krmítko, například stropní. Záměrem je, aby včely ukládaly podstatnou část dodávaných zásob nad plodové hnízdo a matce zůstávaly dole volné buňky ke kladení. To je důležité zejména v podletí, kdy se vytváří zimní generace včel.

Mateří mřížka však sama o sobě nezabrání zanesení plodového hnízda zásobami. Omezuje pohyb matky, nikoli ukládání krmiva dělnicemi. Také v této sestavě je proto nutné kontrolovat, zda má matka dostatek volných buněk a zda včely skutečně využívají horní prostor.

Dobře obsazený zásobní nástavek může umožnit podávání větších dávek krmiva. Jejich velikost ale musí odpovídat síle oddělku, množství vystavěného díla a schopnosti včel krmivo odebrat a zpracovat. Pokud zásoby začínají nadměrně omezovat plodování, je potřeba upravit dávkování nebo prostorové uspořádání. Slabý oddělek nelze posílit pouhým přidáním dalšího nástavku.

Pokud se z horního nástavku odebírá med, musí odběr proběhnout před zahájením krmení. Zásoby vzniklé z cukerného krmiva se jako konzumní med nevytáčejí.

Zazimování oddělku v plemenáči se zásobním nástavkem

Podle síly oddělku, použitého vybavení a místních podmínek lze uvažovat o zimování ve stejné základní sestavě: pět spodních plástů a nad nimi nástavek se zásobami. Pro úpravu starších plemenáčů mohou posloužit například nízké nástavky o výšce kolem 17 cm. Důležité je pevné a těsné spojení, správná návaznost díla a snadný přechod včel mezi jednotlivými prostory.

Před zimováním je nutné odstranit mateří mřížku mezi spodním a horním nástavkem. Matka se musí moci přesouvat spolu se zimním chomáčem za zásobami. Ponechaná mřížka by ji mohla zadržet ve spodním prostoru a ohrozit přezimování oddělku.

Vedle dostatečného množství zásob je zásadní také jejich dostupnost. Zimní chomáč musí mít možnost plynule postupovat za potravou. Stejně důležitá je odpovídající síla oddělku, zdravotní stav a včasné sledování a tlumení varroózy. Žádné prostorové uspořádání úlu tyto podmínky nenahradí.

Co si z tohoto postupu odnést

Vedení oddělku v plemenáči s horním zásobním nástavkem představuje zajímavou alternativu k časnému převádění do velkého úlu. Může usnadnit práci s prostorem, umožnit využití části snůšky a pomoci při ukládání zimních zásob. Není však univerzálním řešením pro každý oddělek. O výsledku rozhoduje především včasná kontrola, přiměřené krmení, dostatek místa pro plodování a bezpečný přístup včel i matky k zásobám během zimy.

Inspirováno videem od Včelařství Sedláček.