Profesionální chov včelích matek v podniku Sądecki Bartnik

Odchovat tisíce včelích matek za sezonu vyžaduje zkušenosti, silná chovná včelstva a pečlivou organizaci práce. Polský včelařský podnik Sądecki Bartnik ukazuje, jak vypadá takový provoz v praxi – od přelarvování přes péči o matečníky až po expedici mladých matek. Řada zdejších postupů může být inspirací také pro včelaře, kteří odchovávají matky pouze pro vlastní potřebu.

Tisíce matek za sezonu a pětičlenný tým

Chovnou stanici vede zkušená chovatelka Jadwiga. Během hlavní sezony se o její provoz stará pětičlenný tým, jehož práce zahrnuje přípravu chovných včelstev, přelarvování, obsluhu líhní, značení matek i jejich přípravu k prodeji. Rozsah ročního odchovu přibližují následující údaje.

Roční odchov neoplozených matek	Přibližně 8 000
Roční odchov oplozených matek	3 000–5 000

Produkce se mezi jednotlivými sezonami mění. U neoplozených matek může rozdíl oproti uvedenému průměru představovat přibližně tisíc kusů. Udržet při takovém objemu plynulý chod stanice vyžaduje dobře sladěné pracovní postupy a pravidelnou kontrolu každé chovné série.

Jak probíhá odchov včelích matek

Přelarvování a chov při matce

Prvním krokem je ruční přelarvování do umělých matečníkových misek. K následnému odchovu se využívají vhodně uspořádaná chovná včelstva s přítomnou původní matkou, často vedená v úlech velkopolského typu. Jde tedy o chov matek při matce.

Jednu chovnou sérii obvykle tvoří 36 až 40 misek rozdělených na dvě až tři chovné lišty. Ty se umisťují mezi plásty s otevřeným plodem, kde se soustřeďují krmičky. Přijetí všech přelarvených misek není samozřejmostí. Samotné procento přijetí však není jediným měřítkem úspěchu – důraz se klade především na kvalitně odchované, dobře vyvinuté matečníky.

Přesun zavíčkovaných matečníků do líhně

Do chovných včelstev se průběžně doplňuje otevřený plod. Přibližně pátý den po přelarvování pracovníci kontrolují chovnou sérii a zavíčkované matečníky přenášejí do profesionální líhně. V popisovaném provozu se používají následující podmínky:

• Teplota: 35 až 35,5 °C.
• Relativní vlhkost: 60 až 70 %.

Teplotu pomáhají ověřovat kontrolní teploměry. Pozornost se věnuje také vodě v odpařovací misce, která se denně mění, a čistotě nádoby. Povlak na hladině může omezovat odpařování, proto je vedle pravidelné údržby důležité sledovat skutečnou vlhkost uvnitř líhně.

Zaklíckování, značení a výživa mladých matek

Asi dva dny před očekávaným líhnutím se matečníky jednotlivě zaklíckují. Po vylíhnutí chovatelka Jadwiga matky označí barvou příslušného roku a vrací je do klícek. Značení později usnadňuje vyhledávání matky ve včelstvu i orientaci v jejím stáří.

Součástí péče je také zajištění potravy. Pro čerstvě vylíhlé matky zde používají vlastní medocukrové těsto podle interní receptury, nikoli pouze kapku medu. Výživě mladých matek tak věnují stejnou pozornost jako podmínkám jejich odchovu a šetrné manipulaci.

Zasílací klícky s dvoufázovým uvolněním matky

Při přepravě i následném přidávání matek má význam konstrukce klícky. V tomto provozu používají klícky s větráním z obou stran a malým kouskem houbičky navlhčeným vodou, který slouží jako zdroj vláhy během transportu.

Zajímavým prvkem je dvoukomorový systém s krmným těstem, který umožňuje postupný kontakt matky s přijímajícím včelstvem:

1. Nejprve se otevře průchod pro dělnice. Po odebrání těsta z první komůrky mohou včely projít menším otvorem k matce. Matka tímto otvorem neprojde a zůstává v klícce.
2. Teprve poté se uvolní výstup pro matku. Jakmile včely odstraní těsto z druhé komůrky, otevře se větší průchod a matka může klícku opustit.

Postupné seznamování může podpořit úspěšné přijetí matky. Ani propracovaná klícka však přijetí sama o sobě nezaručuje. Nadále záleží na správné přípravě přijímajícího včelstva, jeho bezmatečnosti, kondici přidávané matky a podmínkách při přidávání.

Neoplozená, nebo oplozená matka?

Přibližně dvě třetiny odbytu podniku tvoří neoplozené matky. Jejich výhodou je nižší pořizovací cena.

Jednou z možností využití neoplozené matky je její přidání do menšího oddělku. Ten bývá pro přijetí mladé matky vhodnější než silné produkční včelstvo. Matka následně absolvuje snubní lety na novém stanovišti a po úspěšném oplození začne klást.

Nižší nákupní cenu je ovšem potřeba posuzovat společně s riziky. Včelař musí počítat s časem potřebným k oplození a rozkladení matky, vhodným počasím i dostupností pohlavně dospělých trubců. Úspěšný návrat ze snubních letů není zaručený. Také při přidávání již oplozené matky zůstává menší oddělek praktickou cestou, jak nejprve ověřit její přijetí a kladení.

Úspěšnost oplození souvisí také s kondicí trubců

Zkušenosti popsané v reportáži upozorňují na pokles úspěšnosti oplození matek. Zatímco dříve podle chovatelů běžně přesahovala 80 %, v posledních letech se setkávají s horšími výsledky. Tyto zkušenosti však nelze bez dalšího vztahovat na všechna stanoviště a každou sezonu.

Příčinu není vhodné hledat pouze v počasí během snubních letů. Důležitá je rovněž početnost a zdravotní kondice trubců. Jedním z možných problémů jsou virová onemocnění, jejichž výskyt a šíření souvisejí mimo jiné s napadením kleštíkem včelím. Oslabení trubci mohou mít horší letovou výkonnost i schopnost úspěšně se účastnit páření.

Jde však o možné vysvětlení, nikoli o prokázanou jedinou příčinu neúspěchů. Při hodnocení výsledků chovu je proto potřeba sledovat podmínky konkrétního stanoviště, průběh počasí, dostupnost trubců a zdravotní stav včelstev.

Co si z profesionálního chovu odnést do vlastní praxe

Příklad podniku Sądecki Bartnik připomíná, že úspěšný chov matek nezačíná ani nekončí přelarvením. Navazuje na něj péče o matečníky, stabilní podmínky v líhni, vhodná výživa, šetrné zacházení s mladými matkami a promyšlené přidávání. Stejně důležitá je kondice včelstev a trubců. Ať už včelař odchovává několik matek, nebo tisíce za sezonu, rozhodující zůstává soustavná péče a pozornost věnovaná jednotlivým krokům.

Inspirováno videem od Včelařství Sedláček.